Resort oznámil, že od července dojde ke zvýšení příspěvku pro zaměstnavatele na každého pracovníka se zdravotním postižením ze současných 14 600 korun o dalších 600 korun. Nárok na peníze by zaměstnavatelé měli mít zpětně, už od začátku prázdnin. Příspěvek se týká asi 65 tisíc pracovníků na takzvaném chráněném trhu.

„Zdravotně znevýhodněné osoby jsou jednou ze skupin, které jsou růstem cen nejvíce ohrožené,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Proto jsme se po seniorech a rodinách s dětmi zaměřili právě na ně,“ prohlásil šéf resortu.

Chabá pomoc

Podle Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených (AZZP) je však slibované zvýšení příspěvku k smíchu a úředníci zřejmě vůbec netuší, jak zaměstnávání takových lidí funguje.

„Částka 600 korun měsíčně nepokrývá ani navýšení minimální mzdy,“ řekl místopředseda AZZP Josef Šulc. Po zvýšení příspěvku zaměstnavatelé od státu dostanou 15 200 korun. Minimální mzda, kterou musí zaměstnancům vyplácet, je nyní ale ještě o tisíc korun vyšší.

Propagační podnik Hradec Králové v současnosti zaměstnává 54 pracovníků se zdravotním postižením, což tvoří 96 procent všech zdejších  zaměstnanců.
Tisíce handicapovaných lidí zůstávají doma. Zbytečně, firmy by o ně měly zájem

Šulc připomněl, že zatímco inflace nyní činí 17 procent a náklady firmám oproti loňskému roku rostou nejméně o pětinu, má příspěvek vzrůst pouze o čtyři procenta. Obává se proto, že zaměstnavatelé budou muset lidi se zdravotním postižením začít propouštět. Zejména pro malé podniky zaměstnávající méně než 20 lidí by to ovšem bylo likvidační.

Kdyby totiž osoby se zdravotním postižením propustili, přišli by o statut zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Ztratili by tak ale rovněž nejméně třetinu zdrojů příjmů, které jim přinášejí příspěvky na zaměstnávání. „Ty částečně kompenzují malou pracovní výkonnost osob se zdravotním postižením,“ vysvětlil Šulc.

Ránu z milosti by navíc pro tyto firmy znamenala povinnost zaplatit propouštěným pracovníkům odstupné. „Poukazujeme na tuto skutečnost již delší dobu, ale bezvýsledně,“ posteskl si Šulc.

Vláda slíbila, že se na zaměstnávání zdravotně postižených lidí zaměří a chystá balíček opatření jak pro samotné hendikepované lidi, tak pro firmy, které jim dávají práci. Ilustrační snímek
Postižení lidé bez práce? Jejich mzdy zaostávají, firmy zatím zůstaly bez pomoci

Pro zdravotně postižené lidi mívá často možnost pracovat ještě větší význam než pro zdravé. Jejich zaměstnavatelé jsou totiž zvyklí na to, že jim pomáhají řešit i mimopracovní záležitosti, třeba rodinné či sociální. Radí jim také, jak vyjít s penězi. Proto by na ně a jejich rodiny měla případná výpověď z práce ještě mnohem větší dopad.

Více na benzin

Balíček na podporu zdravotně znevýhodněných připravený ministerstvem práce dále obsahuje zvýšení příspěvku na pohonné hmoty, který pobírá asi 260 tisíc lidí, z dosavadních 550 korun na 900 korun. Zhruba 350 lidí ročně využívá příspěvek na vybudování zvedacích plošin. Ten nově vzroste z dosavadních 400 tisíc korun na půl milionu. Nově bude také moci několik stovek pacientů v domácí péči trvale odkázaných na plicní ventilátory vzhledem k vyšším nákladům na energie opakovaně žádat o dávku mimořádné okamžité pomoci.

Novinkou bude rovněž možnost pro otce využít institutu otcovské dovolené v případě úmrtí miminka, aby pomohli vyrovnat se matce se ztrátou. 

 Co balíček na podporu zdravotně znevýhodněných obsahuje:
- zvýšení příspěvku pro zaměstnavatele na každého zdravotně postiženého pracovníka od 1. července z 14 600 korun na 15 200 korun
- zvýšení příspěvku na nákup pohonných hmot z 550 korun na 900 korun
- příspěvek na zvedací plošiny vzroste ze 400 tisíc korun na 500 tisíc korun
- pacienti v domácí péči, kteří jsou trvale odkázáni na plicní ventilátory, mohou opakovaně žádat o dávku mimořádné okamžité pomoci
- nárok na otcovskou dovolenou v případě úmrtí miminka či plodu od 22. týdne těhotenství
- podpora osob s nákladnou dietou. Zvýšené částky příspěvku na živobytí přiznávané na základě doporučení odborného lékaře se budou od října jednorázově valorizovat o 9,5 procenta

Zdroj: ministerstvo práce a sociálních věcí