Začátkem listopadu zakázal parlament KLDR jednomyslně, jak je jeho dobrým zvykem, kouření na veřejných místech, včetně divadel a kin, vzdělávacích a lékařských institucí, ve veřejné dopravě a dokonce i v oblastech „politického a ideologického vzdělávání.“

Všechny instituce, organizace a občané „musí dodržovat tato pravidla, která mají chránit život a zdraví občanů.“ Narušovatelům pořádku hrozí sankce, které ale nejsou v novém zákoně podrobněji uvedeny. Předchozí praxe ovšem naznačuje, že se mohou pohybovat od finanční pokuty až po pracovní tábor.

„Do terénu již byly vyslány pracovní skupiny k odstranění tohoto nepříznivého jevu. My tento buržoazní životní styl nepřijmeme,“ nadšeně chrlí severokorejská televizní hlasatelka KCTV.

Součástí protikuřácké kampaně se stala i současná pandemie covidu-19. Místní tisková agentura KCNA informovala Korejce, že kuřáci jsou vystaveni většímu riziku infekce. Podle neověřitelných oficiálních údajů nebyl v Severní Koreji potvrzen jeden jediný případ infekce. Přesto se místní úřady vypuknutí epidemie velmi obávají a neváhají přijímat velmi drastická preventivní opatření.

Celosvětově je mezi odborníky považováno kouření při léčbě covidu za rizikový faktor. I když se objevily i opačné názory. Podle studie francouzských vědců, která získala mezi kuřáky značnou publicitu, může kouření náchylnost k infekci naopak snižovat, protože by nikotin mohl blokovat místa, kde virus napadá lidskou buňku.  Jak ale upozorňují novináři – například z polské Gazety Wyborczy – běžný Severokorejec se jen těžko něco o nějaké francouzské studii dozví a i kdyby dozvěděl, tak mu to k ničemu nebude.

Přísnější zákon

Nový zákon také zpřísňuje tzv. „právní a sociální kontrolu nad produkcí a prodejem tabáku.“  Nezávislý portál, který se zabývá děním v Severní Koreji, Daily NK popsal jeden takový případ.  V provincii Hamjong byla zřízena pracovní skupina, která zkontrolovala místní cigaretovou továrnu Rason Shinhung.  „Skupina cíleně pátrala po existenci černého trhu a prodeji cigaret za valuty. Ohodnotila ale také vedení podniku,“  popsal akci portál a doplnil, že vše směřuje ke stanovenému stranickému cíli: výrobu tabákových výrobků co nejvíce omezit.

Ale tyto čerstvě vznikající skupiny mají i další poslání. „Kim Čong-unova vláda poukázala na pokles morálky těch žen, které si osvojily buržoazní styl života, a kouří. Jedním z dalších úkolům pracovní skupin bude i eliminace těchto žen, které se ukazují s cigaretou na veřejnosti,“ pokračuje Daily NK.

Podle dat, která má k dispozici od severokorejských úřadů Světová zdravotnická organizace, kouří v zemi 46 procent mužů starších 15 let. A ani jedna žena. Realita je samozřejmě jiná, i severokorejské ženy kouří, jen potají. „Kouření je v Severní Koreji součástí mužské kultury – v práci, v armádě,“ sdělil BBC Min Chao Choy, novinář z NK News. Závislost na nikotinu tedy doposud byla společensky přijatelná, ale pouze u mužů.

Pchjongjang vyhlašuje protikuřácké kampaně již pěknou řádku let. Veřejných míst, kde bylo povoleno kouřit, postupně ubývá. V roce 2016 korejský vůdce Kim Čong-un nařídil tzv. „obtěžování kuřáků“, protože, jak vysvětlil, neodpovídají obrazu Severní Koreje jako „civilizované socialistické mocnosti.“ V druhém plánu byla rovněž snaha o snížení znečištění hlavního města od všude se povalujících nedopalků. Loni byl razantně omezen dovoz cigaret ze zahraničí a letos byl schválen nový protikuřácký zákon. Kim v tomto ohledu zastává zcela evidentně západní postoj, že moderní je nekouřit. 

Ale jak to tak u diktátorů bývá, káží vodu a sami pijí víno. I Kim kouří a podle dostupných informací jako komín. Neúspěšně ho prý vyzývala k ukončení této neřesti i jeho manželka. V únoru 2019 byl vůdce s cigaretou zachycen kamerou ve vlaku ve Vietnamu, kde se setkal s Donaldem Trumpem. Popelník držela jeho sestra – mocná Kim Jo Jong. Přesto podle BBC právě ženy jsou v severokorejských protikuřáckých kampaních marketingovými specialisty využívány k odrazování mužů od kouření. V jednom ze spotů kampaně ženy označovaly kuřáky za „obyčejné hlupáky, kteří obtěžují své okolí.“

Podle dat Tobbaco Atlas každoročně v Severní Koreji umírá na nemoci související s kouřením přes 70 tisíc lidí. Pro porovnání: v Austrálii jich zemře 22 tisíc. Korejské kampaně ale mají na kuřáckou tradici jistý pozitivní vliv. V roce 2009 mělo kouřit 52,3 procenta Korejců – bez žen. O jedenáct let později jich kouří o šest procent méně.