Marii Antoinettu obklopovaly intriky. Její životní láska je dodnes záhadou

Opravdu byla pyšná a marnotratná, nebo za tuto pověst "vděčí" intrikám, do kterých se nechtěně zapletla? Měla se svou životní láskou sexuální poměr, nebo vše zůstalo v platonické rovině?

Přestože o životě nejmladší dcery Marie Terezie, francouzské královny Marie Antoinetty, vzniklo nespočet knih, dokumentů i populárních filmů, některé otázky ohledně toho, jak se chovala, žila a milovala, zůstávají dodnes nezodpovězené a jsou spíše předmětem spekulací, než jasným faktem.

Ferdinand Karel: Syn Marie Terezie popudil bratry, v jedné věci měl ale navrch

O tom, že se z Marie Antonie stane francouzská královna, rozhodla její matka Marie Terezie už v raném věku dívky. Osud tak měla dopředu určený. V době, kdy vznikla dohoda o propojení rodů Habsburků a Bourbonů sňatkem mezi nejmladší dcerou panovnice a francouzským dauphinem, tedy následníkem trůnu, však Marie Terezie nemohla tušit, že tímto rozhodnutím zároveň své dceři podepisuje rozsudek smrti.

Poslední objetí

Poslední dcera Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského přišla na svět v roce 1755. Dítě bylo svéhlavé a poměrně nepozorné. Dokonce se o dívce brzy začaly šířit klepy, že není příliš inteligentní. Malá arcivévodkyně se ale pouze příliš nevěnovala učení. Ze sourozenců si byla nejbližší se sestrou Marii Karolínou.

O tom, že Marie Antonie bude hrát klíčovou roli ve sňatkové politice své matky, se rozhodlo ještě počátkem šedesátých let, kdy byla opravdu dítětem. Marie Terezie v té době již několikrát propojila rody Habsburků a Bourbonů prostřednictvím svateb svých starších dětí. Nyní bylo na řadě opravdu velké sousto - najít mezi potomky partnerku vhodnou pro francouzského následníka trůnu. Dívku, která se jednou stane francouzskou královnou. A volba padla právě na nejmladší dceru Marii Antonii.

Marie Terezie věděla, že její dceru čeká náročný úkol - jako francouzská královna bude všem na očích, bude muset přísně dbát na své chování a zároveň se stát jakousi dobovou "trendsetterkou" - bude udávat tón v módě i umění. Zároveň však habsburská panovnice počítala s tím, že právě podobné vyhlídky mohou být navzdory politickému manželství pro dceru lákavé. „Co se týče velkoleposti tvého postavení, máš ze všech svých sester i jiných princezen největší štěstí,“ řekla Marie Terezie dceři, když jí oznamovala, že už pro ni má ženicha.

Nový úděl pro Marii Antonii zároveň znamenal, že musela být dramaticky pozměněna její výuka. „Dívka se do té doby vzdělávala především v oblasti hudby a italštiny. Nyní pro ni matka najala slavného francouzského učitele Abbé de Vermonda, jehož úkolem bylo připravit Antonii pro její roli budoucí francouzské královny,“ zmiňuje server Deutsche Biographie.

Nejnebezpečnější žena v Evropě. Před dcerou Marie Terezie varoval i Napoleon

Byl to obtížný úkol. „Antonii zasvěcoval do tajů francouzského jazyka i etikety na tamním dvoře. Vermond si do svých zápisků poznamenal, že dívka je mnohem chytřejší, než si o ní slyšel,“ uvádí Justin Vovk v knize In Destiny´s Hands: Five Tragic Rulers, Children of Maria Theresia. Přesto se s ní vyučující trápil - Antonie, ani ne patnáctiletá, byla nepozorná, a více než na učení se soustředila na debaty s přítelkyněmi a večírky.

Její matka s ní ale byla postupem času stále spokojenější - zdálo se, že Marie Antonie se přes vrozenou, trochu lehkomyslnou povahu stává stále připravenější na náročný úkol. Vztah mezi Marii Terezií a Marií Antonií byl navíc poměrně blízký, a tak byla Antonie ve vztahu ke své matce poddajná a dobře formovatelná.

Za francouzského dauphina byla tehdy čtrnáctiletá Marie Antonie v zastoupení ve Vídni provdána v roce 1769. Bylo jí čtrnáct let. Sňatek znamenal, že přestala být rakouskou arcivévodkyní a nově se stala francouzskou dauphinkou - manželkou následníka trůnu a příští královnou Francie. Aby byla proměna dokonalá, přijala dívka nové jméno - Marie Antoinetta.

Krátce po svatbě se Antoinetta vydala na dlouhou cestu do Francie. Rodnou Vídeň už nikdy neměla spatřit. Marie Terezie, přestože sňatek Marie Antoinetty sama domluvila, nesla odchod své nejmladší dcery z domu až překvapivě těžce. „Již brzy nastane chvíle, kdy má milovaná dcera, na kterou jsem tak pyšná, odjede navždy. Již brzy jí naposledy požehnám a obejmu ji,“ zapsala si Marie Terezie. V posledních měsících, než Marie Antoinetta odjela do Francie, jí podle záznamů svědků habsburská panovnice objímala mnohem častěji, než bylo na dvoře zvykem, a dokonce svou dceru nechala spávat u sebe v ložnici.

Odchod Marie Antoinetty z Vídně byl nesmírně emotivní. „Hlavní centrum Rakouska je nyní městem zahaleným ve smutku,“ poznamenal jeden z očitých svědků odjezdu mladé arcivévodkyně. Vídní projíždělo sedmapadesát bohatě zdobených kočárů. Marie Antoinetta během loučení plakala.

Podceňovaný Leopold II. měl skryté kouzlo, i z manželky a milenky udělal přátele

S drtivou většinou svých příbuzných se dívka viděla naposled v životě. „Marie Terezie si dokonce přála, aby mnoha ze svých sourozenců či přátel Antoinetta už ani nenapsala. Chtěla, aby se její dcera stala Francouzkou se vším, co k tomu patří, a s tím souviselo i odstřižení se od dřívějšího života a vztahů,“ píše se v knize In Destiny´s Hands: Five Tragic Rulers, Children of Maria Theresia.

Jedinými osobami, se kterými si Antoinetta mohla i nadále dopisovat, byla nakonec její matka Marie Terezie a nejoblíbenější starší sestra, tehdy už neapolská královna Marie Karolina. Kontakt s ní Antoinettě Marie Terezie nedokázala odepřít, neboť věděla, jak si obě sestry byly vždy blízké. Dopisování s Marií Terezií a Marií Karolínou se nakonec pro Antoinettu stalo jednou z hlavních vzpruh, které jí ulehčily první, nesmírně náročná léta na francouzském dvoře.

Ta, která nedokáže ani porodit dítě

Do Francie přijela Marie Antoinetta na jaře 1770. Na hranici za sebou definitivně musela nechat vše rakouské - doprovod, kočár, svého psa, a dokonce i šaty. Na francouzskou půdu vstoupila už jako Francouzka. Na rozdíl od některých svých starších sester, které byly nuceny uzavřít manželství s poměrně odpudivými muži, alespoň tomuto se Marie Antoinetta vyhnula.

„Jejím manželem se stal tehdy patnáctiletý chlapec, introvert a ne právě rozený monarcha. Příští Ludvík XVI. byl poměrně jednoduché povahy, čímž byl snadno zneužíván pro různé intriky na královském dvoře. Při setkání se svou novou půvabnou nevěstou tak byl velmi plachý,“ uvádí server Die Welt der Habsburger. Mezi novomanželi se ale vyvinul přátelský vztah.

V první chvíli navíc Antoinetta našla na dvoře ve Versailles mnoho lidí, které její příjezd potěšil. „Svou přitažlivou postavou a přátelskou povahou vzbuzovala Rakušanka zpočátku v nové vlasti sympatie. Avšak náklonnost k ní se brzy vytratila, když manželství dauphina a Antoinetty zůstávalo dlouho bezdětné,“ konstatuje server Deutsche Biographie.

Společného potomky nedokázali Marie Antoinetta a Ludvík XVI. přivést na svět celá léta, a dvorem se rychle začala nést šuškanda, že s příští královnou něco není v pořádku. Marie Antoinetta tím velmi trpěla. „Byla pod neustálým drobnohledem. Její postavení na dvoře bylo kvůli neschopnosti přivést na svět dědice trůnu nepříliš pevné,“ uvádí server Die Welt der Habsburger. Mimochodem, proč se královskému páru nedařilo počít, je dodnes záhadou. Mluví se o tom, že u Ludvíka XVI. nefungovalo všechno tak, jak mělo, či o příliš pevné panenské bláně Marie Antoinetty. Žádná z teorii ale nikdy nebyla spolehlivě potvrzena.

Vzpurná dcera královny. Marie Amálie pobuřovala chováním i množstvím milenců

Pozici Marie Antoinetty na dvoře ve Versailles navíc komplikovaly všudypřítomné intriky. Tamní život se zcela lišil od toho, co znala z Vídně. Dvůr ve Versailles byl prošpikovaný lehkými mravy. Marie Antoinetta, vychovávána, stejně jako ostatní potomci Marie Terezie, k přísným morálním zásadám, se s tím těžce smiřovala.

Zejména nemohla překousnout, že francouzský král Ludvík XV. vystavuje veřejně na odiv svoji milenku Madame du Barry. Antoinetta ji v dopisech označovala jako nejhloupější osobu, jakou kdy potkala, na dvoře s ní odmítala promluvit jediné slovo a údajně také královu konkubínu urážela, kde mohla. Tím si ale značně zkomplikovala život, šla totiž proti králi, a mnoho dvořanů bylo rovněž na straně Madame du Barry.

O celé situaci se brzy dozvěděla i Marie Terezie. „Byť z celého srdce souhlasila s morálním postojem své dcery, zároveň si uvědomila, jak nebezpečná může du Barry být pro budoucnost příští francouzské královny,“ připomíná kniha In Destiny´s Hands: Five Tragic Rulers, Children of Maria Theresia.

A tak Marie Terezie napsala své dceři, aby se snažila být k du Barry milejší. Marie Antoinetta poslechla. V roce 1772 poprvé na veřejnosti promluvila s Madame du Barry. „Dnes je ve Versailles opravdu mnoho lidí,“ řekla Antoinetta králově milence dnes již legendární větu. Byla to jediná slova, která kdy nenáviděné ženě adresovala a další hovor už se nikdy neodehrál. Přesto se však hrany Antoinettiným gestem obrousily a du Barry přestala být pro dauphinku tak velkou hrozbou. Okamžitě po smrti krále Ludvíka XV. a nástupu Ludvíka XVI. na trůn dala nová královna Antoinetta Madame du Barry poslat z Versailles pryč do exilu.

Jediný, koho kdy milovala

Se smrti Ludvíka XV. a nástupem Ludvíka XVI. na trůn se pro Antoinettu změnilo mnoho věcí. Předně, jako královna si mohla začít užívat ještě okázalejší život, než jaký vedla do té doby. Večírky či nové šaty byly pro ni jedinou a hlavní radostí. Zdálo se ale, že se začíná blýskat na lepší šaty. V roce 1778 konečně poprvé porodila. I když dítětem byla holčička, což mnohé dvořany zklamalo, Marie Antoinetta měla "v ruce" důkaz, že není neplodná.

Ve zhruba stejné době se ovšem stala ještě jiná, pro její život extrémně důležitá událost. Opakovaně se začala potkávat se švédským šlechticem Axelem von Fersenem. A dostala tak šanci poznat, co je to opravdová láska. Von Fersen byl šarmantním důstojníkem, stejně starým jako Marie Antoinetta, a královna a šlechtic na sebe vzájemně hluboce zapůsobili. „Von Fersen si rychle získal přízeň královny a stal se součástí kruhu jejích nejbližších a nejvěrnějších přátel,“ popisuje vztah šlechticů web zámku ve Versailles.

Syn Marie Terezie Karel Josef: Matka mu vybrala ošklivku, před sňatkem zemřel

Marie Antoinetta, unavená etiketou a náročností francouzského dvora, tehdy trávila čas nejraději v zámečku Malý Trianon v zahradách versaillského sídla, který dostala od manžela jako odměnu za první porod. Zde byl její život mnohem jednodušší a uvolněnější. Do zámku zvala pouze ty lidi, které sama vybrala. Mezi ně patřil i hrabě von Fersen. Zároveň ale svým počínáním vzbuzovala nevoli u té části šlechty, které se pozvánky do Malého Trianonu nedostalo. Ta královnu silně kritizovala.

A možná právě to byla první chvíle, kdy vznikly pomluvy, že mezi pohledným, šarmantním švédským vojákem a mladou královnou je něco víc, než pouhé přátelství. Zda se zakládaly na pravdě a jak daleko vlastně jejich vztah zašel, není dodnes jasné. Na tom, co mezi dvojicí bylo, se neshodnou ani historici.

Z mnoha zdrojů je jasné, že se milovali. Spor panuje v tom, zda vzájemné city ponechali pouze v platonické rovině, nebo vášeň přerostla v sexuální poměr. „Povaha jejich vztahu je předmětem mnoha spekulací. Neexistuje solidní historický důkaz, že by byli milenci. Ovšem stále je k mání dostatek náznaků, které znemožňují přetrvávající názor zcela vyvrátit. Jejich korespondence poskytuje dostatečnou ukázku jejich vzájemné náklonnosti,“ připomíná web zámku ve Versailles.

Hluboká láska dvojici vydržela až do smrti Marie Antoinetty a von Fersen na ni nezapomněl ani poté.

Příval urážek

V osmdesátých letech 18. století plynul život Marie Antoinetty poměrně poklidně. Udržovala vztah s von Fersenem, užívala si volnosti v Malém Trianonu, byla dobovou módní ikonou, pořádala opulentní večírky. Radost jí přinášely její děti, roli matky si velmi užívala. S manželem, Ludvíkem XVI., si byli poměrně blízcí. „Když jednou Marie Antoinetta kvůli úrazu potratila, Ludvík XVI. proseděl celé dny u jejího lože. Společně truchlili ne jako král a královna, ale jako manželé, kteří přišli o dítě,“ zmiňuje kniha In Destiny´s Hands: Five Tragic Rulers, Children of Maria Theresia.

Mezitím se ale kolem nich schylovalo k událostem, které měly navždy změnit nejen jejich životy, ale i celoevropské dějiny. Mnoho Francouzů hladovělo, státní pokladna byla prázdná kvůli financování francouzského angažmá ve válce o americkou nezávislost. A král a zejména královna, o které se proslýchalo, že si ráda žije takzvaně na vysoké noze, se stali symbolem všeho zlého. Lid začal Marii Antoinettu nenávidět, dokonce dostala přezdívku "Madame Déficit". O královně se začaly šířit mnohé urážlivé pomluvy.

Marie Antoinetta přesto, že jí veškeré urážky zraňovaly, si každý den nechala předčítat všechny novinky, které o ní kdo napsal. Jednou údajně důstojník, který jí je měl přinést, přestal uprostřed audience mluvit, neboť šlo o velké urážky. Marie Antoinetta ho však přesvědčila, aby vyprávěl dál. „Neohlížejte se na mé slzy, pane. Je přirozené, že bych měla procítit zlo, které proti mě směřuje, a falešné mínění, které si o mně vytváří lidé, v jejichž lásku jsem doufala a pro které jsme s králem připraveni obětovat vše,“ řekla údajně Antoinetta.

Tvrdý pád Marie Alžběty. Sličnou koketu znetvořila nemoc, strašila okolí

Všechno, co královna udělala, bylo tehdy v očích veřejnosti špatné. Jak zmiňuje kniha In Destiny´s Hands: Five Tragic Rulers, Children of Maria Theresia, třeba když byla Antoinetta viděna v jednoduchých plátěných šatech, stalo se to záminkou pro protest výrobců nákladných rób, kteří tvrdili, že hladoví kvůli tomu, že královna chodí v hadrech a nenakupuje u nich. Další lidé zase naopak Antoinettu obviňovali z marnotratnosti a rozhazování peněz ze státní pokladny na zbytečnosti, mezi jiným předražené šaty.

Pomluv přibývalo, nenávist vůči králi a královně rostla, až přišlo léto 1789. Marie Antoinetta tehdy prožila nejdříve hlubokou osobní tragédii. Zemřelo jí totiž v pořadí druhé z jejích čtyř dětí. Po nejmladší dceři, která zemřela jako batole v roce 1787, 4. června 1789 zemřel starší syn Ludvík. O měsíc a deset dní později vypukla Velká francouzská revoluce. Marie Antoinetta s manželem, dětmi a nejvěrnějšími dvořany či příbuznými byli nuceně přesídleni z Versailles do Templu. V první chvíli ještě Ludvík XVI. zůstával hlavou státu a uvažovalo se o konstituční monarchii, jenže poté, co se on i s Antoinettou pokusili prchnout ze země do Rakouska, a takzvaný Útěk do Varennes skončil jejich prozrazením, se situace prudce změnila.

Jsem klidná

Stále častěji se začalo mluvit o "nutnosti" popravy Ludvíka XVI. K ní skutečně došlo v lednu 1793. Od té chvíle už víc Marie Antoinetta nebyla bývalou královnou, ani manželkou krále, dceru Marie Terezie označovali jako "vdova Capetovou". Navíc i její dny už byly sečteny.

Poslední dějství v tragickém životě Marie Antoinetty se začalo psát v srpnu 1793. „V noci 2. srpna 1793 byla vdova Capetová násilně vytržena ze spánku v Templu. Ozbrojená stráž jí nařídila, aby se oblékla a pak ji rychle oddělila od její dcery Marie Terezie, známé také jako Madame Royale, i sestry Ludvíka XVI. Madame Elisabeth, s nimiž Marie Antoinetta trávila svůj čas. Antoinetta byla převezena do objektu Conciergerie,“ píše se na oficiálním webu Conciergerie, součásti areálu pařížského Justičního paláce.

Marie Kristina: Nejoblíbenější dcera Marie Terezie prožila románek se švagrovou

Bylo to naposled, kdy viděla svoji dceru Marii Terezii. Dva měsíce před soudním procesem, v němž se mělo rozhodnout o osudu bývalé královny, se jí povedlo dostat ke kusům papíru a napsala svému dítěti dopis. „Chci, abys věděla, moje drahé dítě, že jsem v pořádku. Jsem klidná a taková i zůstanu, pokud budu vědět, že má ubohá dcerka není zaplavena starostmi. Objímám tebe i tvou tetu celým srdcem," napsala Antoinetta.

V říjnu 1793 byla postavena před soud a ten ji jednomyslně odsoudil ke stětí gilotinou, stejně, jako dříve jejího manžela. Marně se v zahraničí snažil její přítel von Fersen předvědčit, aby byly podniknuty veškeré kroky pro záchranu bývalé královny Antoinetty. Popravčí vůz ke gilotině vyjel 16. října 1793. „Podle očitých svědků se až do úplného konce Antoinetta chovala důstojně a vyrovnaně,“ píše server Die Welt der Habsburger.