Český plán obnovy za čtvrt bilionu: Diktafony i lodě na plyn

Zdroj: DeníkPředstavte si situaci, kdy k vám přijdou vaši rodiče a řeknou vám, ať jim napíšete seznam toho, co byste „potřebovali“. A na otázku za kolik, odpovíte, že za čím víc peněz, tím lépe.

Takový seznam připomíná „Návrh národního plánu obnovy“, který na základě návrhů jednotlivých ministerstev, s výjimkou ministerstva obrany, sestavilo ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením vicepremiéra Karla Havlíčka.

Česká vláda si v tichosti zažádala o půjčku 54 miliard korun od Evropské unie

Důležité zřejmě nebylo ani tak to, zda se program vejde do 172 miliard korun, které nám v podobě grantů Evropská unie ze svého Fondu obnovy přislíbila. Celkový součet je totiž o padesát tři miliard vyšší. Na jeho pokrytí může Česko ale použít i výhodné úvěry ručené Unií, a to až do výše 450 miliard korun.

Klíčové bylo, kolik z projektů půjde dát do kolonky „ekologické“, protože podle červencového rozhodnutí unijních států musí být 37 % plánu obnovy určeno právě na tuto oblast. Havlíček tvrdí, že plán toto kritérium splňuje. „V zelených projektech máme 40 procent a ještě o tři procenta překračujeme povinnou kvótu. Podíl 20 procent splňujeme i v digitalizaci,“ uvádí Havlíček.

Více než sto padesát stránek projektů obsahuje důležité a prospěšné věci, ale i zjevné bizarnosti. Za tři sta milionů korun se má z fondu obnovy pořídit zařízení pro audiozáznamy ze soudních síní. Volně přeloženo: diktafony a možná mikrofony.

Půjčka 54 miliard od EU je něco, o čem by se mělo vědět

Zdroj: Deník

Stejná částka má pak putovat na nákup lodí na „alternativní pohon“, čímž se zřejmě myslí vodík. Desetinásobná suma má pak být vynaložena na nákup vodíkových lokomotiv. Přitom ve stejné kapitole jsou miliardy určeny na elektrifikaci železnic.

Obrovské sumy v rámci digitalizace putují cizinecké policii na zlepšení registrace migrantů a cizinců v Česku. Kapitola digitalizace, jedna z nejrozhazovačnějších, se obecně vyznačuje velice nekonkrétně popsanými záměry, vedle kterých se objevují často miliardové sumy, většinou pro digitalizaci státní správy.

Jsou tam však i projekty, které by mohly přinést něco málo i nám, konkrétním občanům. Plán konstatuje, že 36 %, tedy přes milion šest set tisíc bytů, nemá dnes připojení k rychlému internetu. Na „budování VHCN přípojky“, která by měla rychlé připojení umožnit, dává plán 1,5 miliardy korun.

Půl miliardy na distanční výuku

Nemálo mohou občané teoreticky získat i z některých bodů kapitoly, která řeší investice v oblasti životního prostředí. Devět miliard má jít na kotlíkové dotace, deset miliard na energeticky úsporné renovace budov. Ve školství se zřejmě počítá s tím, že dnešní vzdělávání na dálku přes počítače přetrvá i po dnešní koronavirové krizi. Například do českých univerzit má jít na vybavení k distanční výuce tři a půl miliardy korun.

Plán obnovy: Slovenské mzdy dotáhnou Evropskou unii

Slušné částky mají směřovat z plánu obnovy do zdravotnictví. Tři miliardy do pražských nemocnic na „superspecializovanou péči“, sedm miliard na „národní onkologická centra“ a 2,5 miliardy na „vytvoření národního centra pro studium nádorových onemocnění“.

Předložený plán je teprve nástřel, hotový se bude odevzdávat až v polovině dubna. Problém je, že velkou část peněz z něj musí Česko použít už v příštích dvou letech.