Kliknutím zvětšíteMluvil věcně, bez emocí. Téměř nemrkal. V listopadu 2013 zamířila reportérka CNN Kyung Lahová do přísně střežené věznice ve městě Bonne Terre v americkém státě Missouri. Jeden z posledních rozhovorů v jeho životě jí tam poskytl americký sériový vrah a nacista Joseph Paul Franklin. Muže, který měl na svědomí minimálně dvaadvacet vražd, popravili o několik dní později. Svými činy se zařadil mezi nejhorší americké sériové vrahy.
Franklin řádil mezi lety 1977 a 1980, kdy jej dopadla FBI. Své první vraždy spáchal v létě přesně před 45 lety. „Cítil jsem se, jako by to byla válka. Přežití bílé rasy bylo ve stávce. Považoval jsem to za svou misi, za svou tříletou misi. Stejnou dobu byl na své misi i Ježíš, v období, kdy mu bylo mezi třiceti a třiatřiceti lety,“ řekl v rozhovoru pro CNN Franklin o svém řádění.
Útočil na synagogy, a vraždil rasově smíšené páry. Navzdory špatnému zraku své oběti většinou střílel jako sniper. Když si vybral příští „cíl“, nejdříve své oběti sledoval. A pak je bez milosti popravil.
Za své hrůzné činy byl odsouzen k několika doživotním trestům a dvěma trestům smrti. Na smrtící injekci ve vězení nakonec čekal více než třicet let. Když nastal den jeho popravy, 21. listopad 2013, podání injekce se opozdilo o několik hodin, neboť se Franklinovi právníci ještě naposledy pokusili zvrátit rozsudek. Neuspěli. „Injekce byla aplikována v šest hodin a sedm minut ráno. Zemřel o deset minut později,“ psala tehdy CNN.
Setkání s Hitlerem
Když Franklin v rozhovoru pro CNN uvažoval o motivech svého jednání, zmínil, že ho má v genech. A že je dáno prostředím, ve kterém vyrůstal.
Narodil se v roce 1950 v Alabamě jako James Clayton Vaughn mladší. Jeho otec byl válečným veteránem a řezníkem. Rodinu opustil, když byl jeho syn malý. Své děti také bil. Matka byla původem Němka a její děti o ní mluvily jako o velmi přísné ženě. „Moje máma se o nás nestarala,“ řekl Franklin v rozhovoru. Tvrdil, že ho často zamykala a nedovolila mu hrát si s jinými dětmi.
Když dospíval, dostal se mezi skupinu amerických přívrženců nacismu. Přitahoval jej Ku Klux Klan i uskupení, jejichž ideologií byl nacionální socialismus. V té době se poprvé „setkal“ s postavou Adolfa Hitlera. „V skupinách bílých rasistů v šedesátých letech našel novou rodinu. Hitlerův Mein Kampf jej dle jeho slov pohnul od pouhé nenávisti k činům,“ připomíná CNN.
Když bylo Jamesi Claytonovi Vaughnovi mladšímu šestadvacet let, rozhodl se přijmout novou identitu a nechal se přejmenovat na Josepha Paula Franklina. „Křestními jmény chtěl vzdát poctu Paulu Josephu Goebbelsovi, Hitlerovu nacistickému ministru propagandy. Příjmení Franklin odkazovalo na amerického politika Benjamina Franklina,“ zmiňuje CNN.
Ve stejném roce Franklin poprvé zaútočil. „Léto 1976 pro něj bylo bodem zvratu. V Atlantě začal pronásledovat rasově smíšený pár, a zaútočil na něj. To byl jeho první fyzický útok na jiného člověka,“ uvádějí webové stránky FBI.
Naprosto bezcitný vrah
O rok později, v létě 1977, Franklin poprvé zabíjel. Nejdříve odpálil nálož v synagoze v Chattanooze v Tennessee. Věřící ale naštěstí toho dne odešli z modlitebny dříve, a tak byla zničena pouze stavba, ale nikdo nezemřel. Možná právě kvůli neúspěchu první „akce“, změnil o pár dní později nelítostný nacista taktiku.
Nově si začal vybírat konkrétní oběti, a ty střílel jako ostřelovač z velké dálky. Sedmého srpna 1977 na parkovišti ve státě Wisconsin zastřelil mladý, rasově smíšený pár. „Vražda, za kterou byl nakonec popraven, se odehrála 8. října 1977. Franklin čekal před synagogou v St. Louis. Právě z ní odcházelo dvě stě hostů z obřadu Bar micva. Franklin do své lovecké pušky nacpal podomácku vyrobenou munici, deseticentimetrové hřebíky. Když z modlitebny vyšli lidé, Franklin začal pálit a Geralda Gordona. A to přímo před manželkou a dětmi,“ popisuje zločin CNN.
Ve svém „tažení“, jehož oběťmi se stávali Židé, Afroameričané, či rasově smíšené páry, pak pokračoval další dva roky. Některé jeho činy jsou svou chladnokrevností opravdu zarážející. „Franklin se třeba přiznal policii, že studentku Rebeccu Bergstromovou zastřelil proto, že jej rozzlobilo, když slyšel, jak prohlásila, že jednou chodila s Jamajčanem,“ zmiňuje CNN.
Mezi jeho nejhrůznější zločiny patří také vražda dvou dospívajících černošských chlapců. „V Cincinnati Franklin právě ležel ve svém ostřelovačském hnízdě a čekal, až uvidí rasově smíšený pár. Jenže ulicí právě procházeli dva chlapci, třináctiletý Dante Evans, a jeho bratranec, čtrnáctiletý Darrell Lane. Prostě jen šli po ulici. Franklin je zastřelil, přičemž každého zasáhl dvakrát, aby se ujistil, že jsou oba chlapci skutečně mrtví,“ uvádí CNN. Prokurátoři později o Franklinovi mluvili jako o naprosto bezcitném vrahovi.
Vtah Joseph Paul Franklin v roce 1981.
Rozhodující kapka krve
Po celé tři léta jeho řádění Franklin operoval mimo pozornost policie. Ta sice jednotlivé případy samozřejmě vyšetřovala, a k mnoha byla povolána i FBI, jenže Franklin vraždil v několika státech. Doslova jezdil po Americe z jednoho místa na druhé. „Velké vzdálenosti i nedostatek zjevných propojení mezi jeho zločiny, stejně jako Franklinův životní styl anonymního tuláka zajišťovaly, že se jistý čas pohyboval „mimo radar“,“ připomíná web FBI.
Franklin nikde nepracoval, neměl trvalé bydliště. Někdy se nechal živit systémem sociálních podpor, jeho hlavním „příjmem“ ale bylo vykrádání bank. A vlastně ještě jedna věc – velmi často chodil darovat krev do krevních bank, které dárcům vyplácely peněžní odměny. Zejména díky tomu se nakonec agentům FBI podařilo tohoto nebezpečného muže dopadnout.
Vše odstartovala policejní dopravní kontrola. „Pozorný policista si v září 1980 na zadním sedadle auta, které Franklin řídil, všimnul zbraně. Při následném prověření se zjistilo, že je na Franklina vydán zatykač za jeden ze zločinů. Franklina proto hlídka převezla k výslechu. Z vazby se mu sice podařilo utéct, ale FBI už mu byla na stopě,“ připomíná web FBI.
Agenti prověřili Franklinovo auto, a důkazy v něm nalezené se shodovaly s rasově motivovanými ostřelovačskými útoky z několika amerických států. Behaviorální analytici FBI sestavili Franklinův profil a při prověřování jeho osoby vyplavaly na povrch dvě velmi důležité skutečnosti. „Dva detaily byly zásadní – Franklinova rasistická tetování, a jeho spolehnutí na darování krve za peníze v období mezi vykrádáním bank,“ zmiňuje web FBI.
Úřad brzy vydal Franklinův profil a upozornil krevní banky v celých Státech na muže se specifickým tetováním. To přineslo své ovoce. „Do několika týdnů z jedné krevní banky na Floridě zavolali do FBI, že je tam muž odpovídající Franklinovu popisu,“ uvádí web FBI. V říjnu 1980 byl nebezpečný a chladnokrevný vrah Franklin konečně zatčen.
Kdo postřelil Larryho Flynta?
Franklin se postupně začal přiznávat k jednotlivým činům. K překvapení vyšetřovatelů mezi ně zařadil i mediálně známý útok na vydavatele Larryho Flynta z roku 1978. Za tento čin Franklin nikdy nebyl odsouzen, a ani nikdo jiný. Oficiálně je pachatel dodnes neznámý. Byť jsou mnozí, kteří ve Franklinovu vinu v tomto případě nevěří, Franklin až do smrti trval na tom, že to byl opravdu právě on, kdo Flynta postřelil.
Larryho Flynta mnozí znají ze snímku Miloše Formana z devadesátých let Lid versus Larry Flynt. Flynt, který zemřel loni, začínal jako majitel striptýzového klubu, nejvíce se ale proslavil jako vydavatel pornografického magazínu Hustler. Celý život jej provázely kontroverze, skandály. „Šestého března 1978, když v Georgii vycházel Flynt od soudu, kde čelil obviněním z obscénnosti, byl zasažen dvěma střelami. Téměř nepřežil, a po zbytek života zůstal od pasu dolů ochrnutý,“ připomíná útok CNN.
Policistům se nepodařilo atentát vyšetřit, a Franklin sám sebe uvedl jako pachatele až po letech ve vězení. Ke střelbě ho prý motivoval obsah magazínu Hustler, konkrétně prosincové číslo roku 1975. „Viděl jsem tam fotku rasově smíšeného páru, jak má sex. Udělalo se mi z toho špatně. Myslím, že bílí si berou bílé, černí černé a Indiáni Indiány. Odhodil jsem časopis a pomyslel si, toho chlapa zabiju,“ vysvětlil své motivy v rozhovoru pro CNN Franklin.
Zda ale opravdu mluvil pravdu, a skutečně na Flynta vystřelil právě on, zůstane už asi navždy záhadou.
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
