Geologové ale chystají ražbu dalších metrů. Pomoci by jim v tom měla nezisková organizace, kterou zakládají. Pokud by se plán povedl, mohli by zamířit až k samotnému ztuhlému sopouchu.

„Chceme vytvořit neziskovku, do které by mohla přispívat jak veřejnost, tak i ekonomické subjekty. Potřebovali bychom se dostat zhruba do hloubky dalších pěti metrů a délky zhruba kolem deseti metrů. Tam už očekáváme, že narazíme na vyhaslý sopouch sopky, z kterého bychom mohli následně odebrat vzorky,“ uvedl seismolog Milan Brož. 

Díky neziskovce získají odborníci snadněji a rychleji finanční prostředky na ražbu dalších metrů štoly. „Tuto organizaci bychom chtěli zaevidovat ještě v letošním roce na Ministerstvu vnitra České republiky. Protože by se už nejednalo o základní výzkum sopky, ale její rozšíření, s velkou pravděpodobností by Akademie věd ČR nezískala na tyto práce žádný grant. A i kdyby se to povedlo, jsou tam dlouhé čekací lhůty na granty. Čekat na to, jestli grant dostaneme, můžeme jeden i dva roky, což je hrozně dlouho. My bychom chtěli další část chodby dokončit co nejdříve,“ dodal Milan Brož.

Nyní seismologové plánují zpřístupnění štoly pro veřejnost. Podívat se do útrob nejprozkoumanější sopky by mohli lidé už letos v dubnu,“ uvedl Milan Brož.

„Mám obrovskou radost, že se podařilo štolu pod sopkou otevřít pro veřejnost,“ říká seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze. „Báňský inspektor celou vykopanou chodbu zkontroloval. Na základě toho pak vydal protokol, že důlní dílo je v pořádku a že tato chodba byla uvedena v registru ostatních důlních děl v České republice,“ vysvětlil Milan Brož.

Odborníci také sestavili provozní řád a uvedli, kteří lidé budou ve štole provádět technický dozor.

Jedním z nich bude pracovník stavebního úřadu ve Františkových Lázních a druhým pak přímo Milan Brož. Oba už prošli také speciálními testy, které jsou k tomu potřeba.

„Jsem za to moc rád, protože naším cílem bylo tento historický skvost veřejnosti zpřístupnit. Jedná se o první důlní dílo budované pro vědecké účely na světě a já to vnímám jako jednu z dalších jedinečností Františkových Lázní. Také mne těší, že více než tříletá práce na tomto projektu došla do zdárného konce,“ sdělil starosta Františkových Lázní Jan Kuchař.

„Štolu bychom chtěli veřejně otevřít 25. dubna, tedy přesně den po svátku svatého Jiří, kdy podle pranostiky z podzemí vylézají hadi a štíři,“ poznamenal Milan Brož.

Komorní hůrka, Železná hůrka a Podhorní vrch, to jsou nejznámější vyhaslé sopky, které se na Chebsku nacházejí. Komorní hůrka pomohla v minulosti vyřešit spor mezi takzvanými neptunisty a plutonisty. Neptunisté měli za to, že veškeré horniny na Zemi pocházejí ze starého oceánu a vznikly usazováním ve vodě. Naproti tomu plutonisté správně tvrdili, že vyvřelé horniny jsou důkazem vulkanické činnosti. V roce 1834 nechal Kašpar hrabě Šternberk na popud známého básníka Johanna Wolfganga Goetha vyrazit do nitra sopky štolu. Horníci za tři roky kopání dosáhli sopečného sopouchu a potvrdili tak názor plutonistů a zároveň dokázali, že se jedná o sopku.

Železnou hůrku u obce Mýtina objevil v roce 1823 básník Goethe. Následně poté zde obyvatelé bývalé vesnice Boden, která se nedaleko sopky nacházela, začali těžit sopečný materiál. Využívali ho jako silniční štěrk. Vesnice však v roce 1948 zanikla a s tím ustala i těžba. Od roku 1961 je sopka chráněna státem.

U vrcholu sopky Podhorní vrch u Mariánských Lázní se před rokem 1943 nacházela Hannakamova výletní kavárna, do které přicházeli mariánskolázeňští výletníci. Po tomto roce však musela být kvůli smrti majitele uzavřena.