Americké vojsko vjelo 6. května 1945 po státní silnici z Velké Hleďsebe do Mariánských Lázní. Bylo to 20 tanků, později přijížděly další. Mezi prvními, kteří přijeli do města byl i jeden Čechoameričan z Texasu. Alespoň tak se o situaci na začátku května 1945 píše v časopise Hamelika ve vydání 23. ledna 1975. A pokračuje se v něm dalšími zajímavostmi konce války na Mariánskolázeňsku. „Nacističtí vojáci se nezmohli v Mariánských Lázních ani k nejmenšímu odporu. Německé ženy po třikrát rozbouraly barikády, které vojáci stavěli proti postupujícímu americkému vojsku. Nálada mezi Němci byla různá; někteří věřili do poslední chvíle, že se zachrání.“
Největší obavy měli Němci před příchodem Rusů. Když přišla zpráva, že Rudá armáda postupuje od Karlových Varů, nastala hrozná panika.
Tou dobou byly Mariánské Lázně doslova přeplněny, různé prameny uvádí, že v lázeňském městě a okolí pobývalo kolem 40 tisíc lidí. Zhruba sedm tisíc bylo původních obyvatel, ostatní běženci, kteří prchali před vítěznými spojeneckými armádami. Byli tam také pacienti z berlínských nemocnic, které čelily náletům bombardérů. Dodnes se jedné z částí hřbitova v Mariánských Lázních říká „Berlínská“.
Hamelika dále popisuje postup Američanů. „Američtí vojáci rychle prohlíželi všechny domy a ve 13 hod. byla obsazena radnice, kde si zřídili Američané zprvu vojenskou úřadovnu. V revolučních květnových dnech 1945 zde nedošlo k žádnému povstání ani hrstky zdejších Čechů ani antifašistů německé národnosti. Sami obávaní nacisté v přeplněném městě vojáků a lazaretů se k žádnému odporu nepostavili, neboť asi tři dny před příchodem spojeneckých jednotek ujaly se německé ženy samy řízení. Tak na státní silnici Velká Hleďsebe – Drmoul byly silné silniční barikády, avšak německé ženy je potřikráte odstranily, přestože byly hlídány muži jednotek SS. Když je ženy odstraňovaly po třetí, dívali se na ně již američtí vojáci z kopců.“
close
info
Zdroj: Zdroj: Porta fontium
zoom_in
Zápis v kronice četnické stanice v Mariánských Lázních.
Mariánské Lázně se v dalších květnových dnech musely vypořádat se spoustou věcí a zřídit funkční české úřady. Jako první úřad fungovala pošta. „Už 21. května 1945 přijela řádně organizovaná výprava poštovních zaměstnanců,“ uvádí dále Hamelika.
O událostech května 1945 se zmiňuje také kronika četnické stanice v Mariánských Lázních. „Obsazuje Americká armáda Mariánské Lázně, které byly předány bez boje, taktéž i mnoho okolních vesnic bylo obsazeno, některé po menších šarvátkách, jiné bez bojů,“ je zápis s datací 6. květen 1945. K 8. květnu kronikář pak uvedl, že veškerá německá branná moc se podrobila spojeneckým armádám a kapitulovala jsouce si vědoma beznadějného boje.
