„Není led jako led. Zamrzlá koryta vodních toků mají hned několik úskalí. Jde zejména o činnost proudící vody pod ledem, která lokálně významně zeslabuje ledovou celinu, a také o nebezpečí vzniku takzvaného ledochodu,“ vysvětluje Jan Svejkovský, tiskový mluvčí Povodí Ohře. „Nejenže je snadné se během okamžiku ocitnout pod ledovými krami, ale i před naprosto nepředvídatelným ledochodem, který lze srovnat s lavinou, není úniku,“ upozornil. K ledochodu často dochází i při velmi nízkých teplotách, tedy třeba i kolem -10 °C! Podle Jana Svejkovského tedy platí jednoznačné opatření nevstupovat do koryt vodních toků.

„Další ledové plochy vznikají na vodních nádržích a rybnících. S tím jsou spojena další rizika. I když je led relativně silný, často dochází k pohybu hladiny, a ledová vrstva tak visí ve vzduchu. Prolomení ledu je pak nečekaně rychlé a ohrožení života o to větší. I zde je nejlepší prevence nevstupovat na zamrzlé plochy,“ uvedl mluvčí.

Koncem tohoto týdne se má navíc začít oteplovat, což na bezpečnosti nepřidá. „V souvislosti se zvýšenými teplotami, případně i s dešťovými srážkami led změkne, zeslábne a bude se uvolňovat. Vznikne tím další nebezpečí číhající u vody,“ dodal Jan Svejkovský.

Rady záchranářů:

Nikdy nezůstávejte při bruslení a pohybu po ledě sami!

Po ledové ploše se nepohybujte ve skupinách, může dojít k lokálnímu přetížení ledu a k jeho náhlému prasknutí.

Pokud začne led praskat, vraťte se ihned na břeh, případně si lehněte a rozložte tak svoji váhu.

Při samotné záchraně tonoucích osob z ledové vody po propadnutí je v první řadě nutné nejdříve uvědomit složky integrovaného záchranného systému na lince 112 nebo 150 a 155. K okraji propadlého ledu se pak přibližujte s ohledem na svoji vlastní bezpečnost velice opatrně, s využitím co největší plochy (plazením, s použitím žebříků, desek, klád nebo plavidel) a pokud možno upoutáni na laně s jakýmikoliv, i improvizovanými plovacími pomůckami. Nikdy nepřeceňujte své síly a schopnosti.