Porodit nechtěné dítě a předat jej k adopci tak, aby se to nikdo nedozvěděl, už nemusí být pro ženy takový problém jako dřív. Službu podobnou projektu utajených porodů, který uvedl do praxe ředitel Dětského domova pro děti do 3 let v Aši Miroslav Rákos, totiž v současnosti nabízejí kojenecké ústavy po celé republice.

„To je zřejmě důvod, proč se u nás v Aši letos tajně narodilo jen jediné dítě,“ přemýšlí ředitel Rákos. „V každém kraji funguje nejméně jedno zařízení, které to rodičkám umožňuje.“
Letošním ´tajným´ dítětem, které se narodilo v Aši, bylo dítě sourozenců z Klatovska. Tehdy se řediteli povedlo porod i předání do adopce uskutečnit tak nenápadně, že se přesné podrobnosti nepodařilo vyšťourat ani novinářům bulvárních plátků.

Fakt, že vloni měli v Aši utajených porodů pět a letos jen jeden, ředitele Rákose netrápí.
„Důležité je, aby ženy tuto možnost měly. Vždycky jsem tvrdil, že i když zachráním jedno jediné dítě, mohu říci, že moje práce měla smysl. Ideální by bylo, kdyby i dětské domovy zely prázdnotou,“ tvrdí Rákos, který utajeným porodům dává přednost před anonymním odložením dítěte v babyboxu.
„Před porodem máme od ženy možnost zjistit spoustu věcí, které jsou důležité pro dítě i pro jeho nové rodiče,“ vysvětluje ředitel. Podle něj je důležité vědět například z jakého prostředí dítě pochází, jakou má genetickou výbavu a jakou zdravotní zátěž si možná ponese do budoucna. To při anonymní odložení dítěte možné není. V takovém případě se jeho budoucí rodina musí spolehnout na lékařská vyšetření. Přesto však je anonymní odložení lepší, než odhození právě narozeného dítěte do popelnice, jako se to stalo uplynulý týden v Praze. Pro jinak zdravého chlapce, kterého bezdomovci našli v kontejneru zabaleného v igelitce jako smetí jen několik hodin po porodu, se stalo velkou komplikací prochladnutí.

„Nechápu, jak to někdo mohl udělat. Vždyť je tolik párů, které roky marně touží po dítěti,“ myslí si, tak jako zřejmě většina lidí, Marie Rožková z Chebu.
„Pro dítě je jednoznačně nejlepší, pokud se do nové rodiny dostane co nejdřív po narození,“ potvrzuje Rákos. „Tradičně největší zájem je o co nejmladší zdravé děti většinového etnika. Nám se ale letos podařilo umístit do rodin i zdravotně handicapované děti odlišného etnika a v posledních měsících jsme našli pěstouny i dětem s poměrně vážným zdravotním postižením.“

 

Komentář k tomuto článku najdete zde: