Zavítal do Františkových Lázní, Chebu, Sokolova i Karlových Varů. Deník mu položil několik otázek, mimo jiné i k jeho případné kandidatuře v prezidentských volbách.
V nejnovějším průzkumu Medianu máte nejvyšší podporu voličů jako prezidentský kandidát, kde bezprostředně vedete před nynějším premiérem Andrejem Babišem. Zvažujete kandidaturu na nového prezidenta v následujících volbách?
Já jsem opakovaně říkal, že jsem občan, který této zemi sloužil celý život. Díky tomu beru službu jako něco přirozeného. V době, kdy jsem skončil službu v armádě a začal se věnovat besedám s občany, tak jsme se na téma zodpovědných občanů bavili mnohokrát. Při různých besedách zaznívalo i to, že když apeluji na to, aby byli občané zodpovědní a případně na sebe vzali i tíhu nějaké funkce, tak bych to měl udělat také. V té době jsem o tom moc nepřemýšlel. V poslední době jsem si říkal, že takovou záležitost beru naprosto zodpovědně a vzhledem k tomu, že vidím veřejnou podporu, což daný průzkum také prokazuje, tak mě to na jedné straně velmi těší, na druhé mimořádně zavazuje. Vzhledem k tomu, že do voleb je ale ještě dlouhá doba, tak si myslím, že by bylo předčasné se bavit o prezidentské kandidatuře. Jsem připraven se do toho pustit, až nastane vhodná doba.
Jak by měla dle vašeho názoru vypadat osobnost prezidenta?
Prezident by měl být ten, kdo bude lidi především spojovat, kdo je nebude rozdělovat. Neměl by také přilévat do ohně svárů politických stran, ale měl by naopak moderovat vášně. Dle mého názoru by se měl také vyjadřovat k problémům, které se politikům jednotlivých stran mnohdy těžko artikulují, protože se obávají o přízeň voličů v dalších volbách. Myslím si, že právě prezident by mohl být tím, kdo ta nepříjemná témata nastolovat bude, kdo bude vést k těmto tématům nezaujatou diskuzi a vlastně tím vytvářet určitou názorovou orientaci pro občany, ke které se politické strany budou muset nějak postavit. Pokud renomovaní odborníci navrhnou například kudy z ekonomické krize, kudy z reformy důchodu, nebo z reformy školství, tak budou i pro veřejnost akceptovatelné, protože budou racionální a podloženy argumenty a politickým stranám nezbude nic jiného, než se k nim racionálně začít vyjadřovat. Takže prezident byl měl mít především spojovací a iniciační roli. Měl by to být ale také člověk, ať už žena nebo muž, který bude naší republiku zastupovat s důstojností a občané se nebudou muset stydět za to, že jsou občany České republiky.

Jak hodnotíte situaci ohledně mlhavých informací o zdravotním stavu prezidenta Miloše Zemana?
Považuji to za mimořádně nedůstojnou věc. To, co se kolem nás děje je absurdní divadlo. Je strašné to pozorovat z pozice občana. Vnímám to i tak, že tak se vytváří obraz o nás všech za hranicemi. Říkám si, co si asi o nás myslí moji kolegové a přátelé v zahraničí, pokud tedy ještě sledují, co se u nás děje, protože je asi těžké se v tomto orientovat . Ať si o prezidentu Zemanovi myslíme cokoliv, tak přeci jenom jeho věk, funkce i stav by si zasloužili určitou důstojnost a úctu a to, co se děje kolem jeho zdraví je vyloženě zneužití. Bohužel musím konstatovat, že je to především zneužití jeho nejbližším okolím. Já budu rád, že tento nepříznivý stav skončí, a my se konečně dozvíme alespoň základní informaci o tom, jaký je skutečný stav prezidenta, a to bez ohledu na to, jestli jsme jeho fanoušky nebo ne. Přijdou totiž následné kroky, ať už předání pravomocí na ostatní ústavní činitele tak, aby mohl pokračovat další povolební vývoj nebo, aby tedy v případě úplné neschopnosti prezidenta přišla na řadu diskuze o předčasných prezidentských volbách, ale hlavně, ať je to vyřešeno transparentně a důstojně.
Jaký je účel vaší cesty na Karlovarsku?
Je to pokračování úsilí posbírat co nejvíce poznatků pro analýzu toho, jak jsme si vedli v době covidové krize. Měl jsem možnost v průběhu roku na úrovni krajů mluvit s lidmi, kteří řešili krizi na přímo v pěti krajích České republiky, respektive v těch nejvíc postižených. Návštěva na Chebsku tady pokračuje, protože jsem se chtěl pobavit o situaci v lázeňském sektoru a preventivní péči. Zjišťoval jsem, jakou měla možnost pomáhat v průběhu krize, nebo jak na ni samotná krize dopadala. Navíc do tohoto regionu jezdím rád, protože jsem se kousek odsud narodil, takže je to taková má srdeční záležitost.

Čím vás lázeňství oslovilo nejvíce?
Pro mě to bylo velice zajímavé, protože jsem měl zatím možnost při krajských cestách mluvit s lidmi se sektoru zdravotnictví, policie, armády, hasičů, byznysu, školství, ale nikde ne z lázeňské péče. Ta byla vždy bohužel tak trochu stranou. Díky této návštěvě jsem si uvědomil, že je na jednu stranu vnímaná téměř jako turistika, jako něco, co můžeme, ale nemusíme mít, ale měla by být více vnímaná jako součást preventivní péče. Je tedy na místě, abychom se zamysleli nad tím, jak jasně definovat koncepci rozvoje zdravotnictví, tedy té následné péče. Dále je potřeba jasněji a srozumitelněji definovat koncepci zdraví, tedy komplexního přístupu k životnímu stylu, k prevenci nemocí, otužování fyzické zdatnosti, stravy, ale i psychické odolnosti. Je totiž jasné a z toho vyplývá, že člověk, který bude fyzicky i psychicky odolnější, tak bude méně nemocný a bude spotřebovávat méně peněz ze zdravotnického systému, takže to rozhodně dává smysl. V tomto ohledu jsem se tady dozvěděl spoustu zajímavých informací.
Jak vrátit zpět hojnost do problematických regionů jako je náš Karlovarský?
Hodně se hovoří o zaostávání regionů jako je Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj, ale moc neslyšíme o tom, jakými cestami tato úskalí překonat. Není to pouze o tom, že se sem podaří přivést nějakou sofistikovanou výrobu, ale je to o tom, že na danou sofistikovanou výrobu budeme také potřebovat zázemí, vzdělávání, bydlení, kulturu, ale také i sportovní zařízení. To jsou všechno složky, které bychom mohli označit jako kvalita života. Pokud se na to vše nebudeme dívat jako na komplexní problém kvality života v těchto regionech, tak se to zřejmě nepodaří úspěšně řešit. Důležitý je tedy celostní, komplexní nebo holistický systém a přístup.

Myslíte si, že Luisa Reha Klinik chystaná ve Františkových Lázních by mohla být úkazem komplexního systému, který by vrátil do našeho kraje správný tok příležitostí?
Přesně tak jsem si to uvědomoval, když jsem o Luisa Reha Klinik poslouchal, protože to je projekt, který má šanci přitáhnout nejen na jedné straně nové klienty, ale na druhé straně vysoce kvalifikovaný personál. Pokud se tento projekt podaří zrealizovat tak, jak je zamýšlený, to znamená nejen jako péče, ale i jako vzdělávací a školící zařízení, které bude připravovat odborníky, organizovat sympózia, tak sem díky tomu budou jezdit lidé, kteří budou rozšiřovat databázi znalostí, a. podobně. Co je ale na tom celé lákavé je fakt, že to není projekt pouze národní nebo regionální, ale že má mezinárodní přesah, protože úzká spolupráce s Německem jako sousedícím regionem může do regionu přitáhnout množství nových zdrojů a možností, takže já si myslím, že to je přesně ten projekt, který tento komplexní přístup obsahuje.
Jste aktivním dobrovolníkem, jak hodnotíte dobrovolnickou činnost na Chebsku?
Trochu se dotknu toho, že Lucie Poláková z Komunitního osvětového společenství z Chebu je neskrývaně obdivovatelkou Václava Havla a v této souvislosti si vždy vybavím slavné spojení „občanská společnost“, které Václav Havel používal především zpočátku devadesátých let velice často. Musím říct naprosto upřímně, že v dobách, kdy o tom mluvil a já to začal vnímat, úplně jsem si ještě nedokázal představit, co vlastně taková občanská společnost obsahuje. Byli jsme totiž vychovávaní v jiné realitě a najednou představit si společnost založenou na sebevědomých a zodpovědných občanech, kteří jsou strůjci dění kolem sebe, a kteří ho ovlivňují, na to jsme zvyklí nebyli. Když jsem měl ale možnost jezdit do světa a viděl, jak taková občanská společnost funguje v jiných zemích, tak jsem si říkal, že bude krásné, až se to povede u i nás. Teď vidím, že se to pomalu začíná dařit, a to hlavně díky lidem, jako je Lucie Poláková. Takovým lidem není lhostejné, co kolem děje. Vidíme tu srdce na dlani a schopnost dávat lidi dohromady a motivovat je k něčemu lepšímu, tak jsem moc rád, že toho můžu být součástí. Kdykoliv sem přijedu, tak je to občerstvující pocit.