Ve čtvrtek dopoledne byl pozemek bez stavební techniky a na plotě visely obrazy symboliky v podobě šesticípých hvězd. (Šlo o izraelskou vlajku, pozn. aut.) Podle zdroji blízkého Deníku tam symboliku nechal vyvěsit právě možný nový majitel Leon Tsoukernik. Hvězdy tam ovšem ve čtvrtek večer už nebyly. Celá záležitost kolem stavby na základech synagogy není lhostejná místnímu patriotu Robertu Charvátovi.

„Na místě, kde do roku 1938 stála synagoga, byly obnaženy její základy. Nevím, zda o tom památkáři vědí, ale vybagrovat základy této historické stavby a odvézt je, se nazývá svatokrádež,“ uvedl v den, kdy se lžíce bagru zaryla do země. Deníku sdělil, že žádnou víceúčelovou budovu tam nechce. „To místo je pro mě nedotknutelné, a pokud by se tam neměla obnovit synagoga, rád bych tam viděl odkopané a nasvícené základy synagogy s vysvětlením, co se zde v roce 1938 stalo. Odstraněním základů se odstraní i historie místa a celé té hrozné Křišťálové noci roku 1938,“ řekl s tím, že lidé by si měli připomínat události z dob dávno minulých, jinak se bude historie opakovat.

Zda v lázeňském městě soukromý investor nějakým způsobem synagogu obnoví je nejasné, i když o této variantě se hovoří. Jak totiž uvedl server iDnes.cz, podle informací z plzeňské židovské obce je novým majitelem pozemku právě Leon Tsoukernik, jeden z nejbohatších obchodníků v Česku. Narodil se v Moskvě, má ale české občanství a židovské kořeny. „Mám zprávu, že ve středu byla smlouva na odkup pozemku podepsaná. Měla by tu vyrůst nová synagoga. Jestli to tak bude, to ovšem v tuto chvíli s určitostí nevím,“ konstatoval předseda plzeňské židovské obce Jiří Löwy.

Zatím se na pozemku chystá archeologický průzkum. Jenže základy už jsou svrchu bagrem narušené. „Udivuje mě, že úřady nebyly o bagrování základů těžkou technikou informovány, i když byl normální pracovní den. Jak a kdo ví, co je pod tou trávou? Jak se ví, že se bagr nepropadne do nějakého sklepení či se pod zemí nenachází nějaký poklad? Kdo u toho byl, když se pozemek v roce 1939 zasypával?“ klade si otázky Robert Charvát a poukazuje na to, že i když je pro židovskou obec pozemek už bezcenný a jedná se jen o stavební parcelu, tak tam ale nadále platí zákony. „Bagruje-li se uprostřed historické zóny, je nutné, aby byl při prvním kopnutí do země památkář a archeolog. Při mé návštěvě pozemku nikde nikdo nebyl a když jsem volal do Lokte na památkový úřad, úřednice o žádném kopání nic nevěděla, stejně jako archeolog.“

Jak ale sdělila ředitelka územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Lokti Romana Riegerová, parcela, na níž stávala židovská synagoga v Mariánských Lázních, je územním plánem města dlouhodobě určena k zastavění. „Záměr výstavby je s orgány státní památkové péče projednáván již od roku 2009, několikrát upravován, a v roce 2021 posouzen v rámci řízení pro stavební povolení jako přípustný s podmínkami. Z vývoje aktuální situace na stavbě vyplývá, že tyto podmínky nebyly dodrženy,“ uvedla. Dodala, že mimo jiné bylo uloženo zajištění předstihového archeologického průzkumu, jímž mělo být zjištěno, zda jsou pod úrovní terénu zachovány případné historické konstrukce zaniklé stavby. Národní památkový ústav tedy podává podnět k prošetření porušení zákona o státní památkové péči.

K situaci se vyjádřila na sociální síti paní, která si nepřála zveřejnit své jméno. „Do teď jsem tiše sledovala dění kolem pozemku, kde stávala synagoga, a je mi z celé situace velmi smutno. Sama jsem z židovské rodiny, která dle vyprávění mého dědy velmi trpěla. Já jsem válečné řádění již nezažila, ale i tak mě velmi pohoršuje vyjádření Plzeňské židovské obce, že místo je pro ně již jen stavební pozemek. To je naprosto neuvěřitelné, že po vypálení synagogy nacisty se k tomu židovská obec staví takto. Bez špetky úcty k dílu předků,“ napsala v pátek. „Dle mých informací došlo k nahlášení památkářům v Lokti panem Charvátem, který pak i fotografie z místa nafotil na facebook. Děkuji Vám pane Charváte za Vaši občanskou činnost pro město,“ píše také.