Stále více sportovců, a to i těch rekreačních, si získává velmi mladá disciplína nordic running neboli běh s holemi. S jeho vynálezcem, Milanem Kůtkem z Chebu, Deník mluvil nejen o výhodách tohoto sportu, ale také o tom, jak s ním začít.

Běhání s holemi získalo mezinárodní ocenění. O co přesně šlo?

Jedná se o cenu v prestižní soutěži European Athletics Innovation Awards, kterou jednou za dva roky pořádá Evropská atletická asociace. Společně s kolegou Alešem Tvrzníkem, známým biomechanikem z CASRI Praha, jsme zvítězili v hlavní kategorii Open s prací 'Běh s holemi jako efektivní tréninkový prostředek eliminující přetěžování nohou'. To vyvolalo velký zájem o naše přednášky a prezentace nordic runningu, jak začal být běh s holemi nazýván. Školíme atletické trenéry, jsme zváni na tréninky a soustředění, stále více pronikáme do odborných běžeckých a atletických médií. Rozsáhlý článek o naší metodě vyjde v nejbližší době dokonce v časopisu Mezinárodní atletické federace IAAF.

Povězte, jak tato 'disciplína' vznikla?

Napadlo mě to přibližně před čtyřmi roky, v zimě. Pocházím totiž z Jizerských hor, kde jsem byl zvyklý na krásné, udržované stopy a desítky kilometrů běžkařských tratí. Tady v Chebu však takové možnosti nemáme a sněhu bývá málo. Spontánně, bez cizí inspirace jsem prostě jednoho dne popadl běžkařské hůlky a zkusil se s nimi v asi pěticentimetrové vrstvě sněhu proběhnout a šlo to výborně. Současně jsem tím vyřešil problém, jak má v zimě bezpečně a intenzivně trénovat rekreační běžec, připravující se na jarní maraton. Běhání s holemi mě chytlo natolik, že jsem v něm pokračoval v průběhu dalších ročních období a začal tím postupně získávat systematické poznatky.

Nabízí se otázka proč běhat s holemi? V čem je to lepší než samotný běh?

Těch výhod je několik. Zaprvé odlehčení významně ubereme zátěž na klouby a šlachy dolních končetin, hlavně kolena a achilovky, protože část převezmou paže. Potvrzují to i naše vědecká měření. Dále prevence zranění, neboť v mokrém či blátivém terénu neuklouzneme. Runningové hole nám také mohou vylepšit náš běžecký styl, především správnou polohu trupu mírný náklon - a pohyb loktů podél těla, nikoliv do stran. Opomenout nelze ani zvýšení bezpečnosti, protože hole zajišťují obranu proti případnému napadení psem či obtěžování žen pochybnými individui. Výkonnostní a vrcholoví sportovci pak na běhání s holemi oceňují jeho výrazně větší efektivitu a náročnost v důsledku zapojení svalstva paží a trupu.

Proto tedy můžeme na vašich webových stránkách vidět i řadu známých osobností, například světovou rekordmanku v hodu oštěpem Barboru Špotákovou či badmintonistu Petra Koukala…

Ano, velmi mě těší, že můj 'vynález' zařazují do své tréninkové přípravy i naši reprezentanti. Bára Špotáková měla zájem hole vyzkoušet ještě před svým loňským otěhotněním. Byla z nich nadšená. Jejich výhody využila během těhotenství, kdy s nimi běhala, ke konci klusala, pak už jen rychle chodila. Po porodu jí hole pomohly k rychlejšímu návratu do plného tréninkového zatížení, nyní už je opět v plné síle a vyhrává. Petr Koukal dlouhodobě laboruje s kolenem, takže mu runningové hole umožňují intenzivní trénink s žádoucím odlehčením pro přetěžované partie nohou. Vrcholových sportovců a trenérů, kteří hole používají a oceňují, stále přibývá uvedu třeba šéftrenéra atletické reprezentace Tomáše Dvořáka, oštěpaře Vítězslava Veselého, olympioničku Ivanu Sekyrovou, nebo známého ultravytrvalce Miloše Škorpila. Naši metodu mohou pro svoji přípravu vhodně využít také hokejisté, tenisté, triatlonisté …

Liší se nějak běh s holemi od chůze s holemi? Je pro něj potřeba speciální vybavení?

Liší se velmi výrazně. Spíše než k nordic walkingu bych přirovnal nordic running k běhu na lyžích bez lyží, samozřejmě při klasice, ne při bruslení. V okamžiku dokroku se současně odrážíme hůlkou, ale pohyb ruky poté končí u boku nepokračuje za tělo jako při skluzu na lyži. Chceme-li trénovat celoročně, potřebujeme runningové hole, které jako jediné umožňují běh na všech typech povrchů a dodržení správné techniky.

Může běhat s holemi každý? A je nutná nějaká speciální průprava?

Běhat s holemi může vlastně každý, pokud nemá nějaké závažné zdravotní omezení. Pro běžce a další sportovce je přínosem kromě již uvedených i zpestření tréninku, pro nesportující jedince či osoby s nadváhou pak možnost efektivnějšího hubnutí. Začít lze pochopitelně i samostatně, bez průpravy, ale pokud si nechceme zafixovat nějakou chybu, je to určitě lepší pod odborným dohledem.

Když chce někdo vyběhnout sám, musí si na něco dát pozor?

Rozhodující je především správná délka runningových holí. Měly by být asi o 10 cm kratší než běžkařské na klasiku, které by se opravdu mohly pod nohy plést. Walkingové nebo trekové hole jsou zase i při své maximální délce pro drtivou většinu lidí krátké, takže při běhu v terénu nezajistí dostatečnou stabilitu.

Je možné se naučit běhat s holemi i na Chebsku?

Své výukové lekce pořádám pravidelně v Praze, ale v případě zájmu ji mohu uskutečnit i v Chebu. Během intenzivního rychlokurzu v trvání přibližně dvou hodin si vyzkoušíme vše potřebné, tedy různé varianty běhu a cvičení s holemi, odstraníme případné chyby v technice a upřesníme správnou délku holí pro daného jedince. Kontakt a další podrobnosti čtenáři najdou na www.behsholemi.cz.