Ve městě žije asi 150 až 200 lidí bez domova, ve 82 procentech je to muž, nejčastěji ve věku 26 až 45 let a je na ulici déle jak 9 let. Nejmladší osobě bylo 21 let, nejstarší 69 let.

„Mapování už ve městě proběhla čtyřikrát a výsledky byly velmi podobné," řekl chebský místostarosta Pavel Hojda. „Pouze se proměňují místa, kde se lidé bez domova pohybují." Řada z těchto míst byla v posledních měsících srovnána se zemí.

„Bezdomovci žili například v bývalém klášteru, v objektu bývalých kasáren na Zlatém vrchu a ve dvou objektech v Májové ulici," doplnil místostarosta. Teď se přes den přesunuli do obchodních center, noc tráví ve vybydlených domech ve Wolkerově ulici.

Život bez domova s sebou pochopitelně nese i zhoršení zdraví, a to jak po fyzické, tak po duševní stránce. „Je patrná celková jejich devastace, která se projevuje psychickými problémy, někteří trpí halucinacemi, bludy; často si nepamatují, jaký je den, že mají například dohodnutou schůzku se sociálním pracovníkem," popsala Marcela Kopecká, koordinátorka protidrogové politiky a sociální prevence.

Většina z nich je závislá. Mladší ročníky do 30 až 35 let jsou nejčastěji drogově závislé, osoby starší 55 let jsou častěji alkoholici. I přesto ale pomoc odmítají. Na otázku, zda potřebují s něčím pomoci, odpovědělo 62 procent oslovených bezdomovců záporně. Zajímavé bylo také zjišťování, jak dlouho už lidé nemají domov. Ti, kteří jsou na ulici déle jak 10 let, ztrácí přehled o tom, kolik let jsou ve skutečnosti na ulici. Například už od roku 2015 uvádí, že jsou na ulici 11 let. A tak to bylo i letos. Pracovníci zjišťovali i to, proč se lidé na ulici dostali. Nejčastěji byla důvodem ztráta zaměstnání a nemožnost hradit náklady na bydlení. Mladší ročníky často uváděly problém se závislostí na návykových látkách, dalším důvodem byly dluhy a exekuce, méně často byl příčinou rozchod s partnerem, rozvod, špatné vztahy v rodině, úmrtí v rodině a neschopnost postarat se sám o sebe.