Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ambice klubu jsou závislé na financích

FRANTIŠKOVY LÁZNĚ - Františkolázeňští skončili v krajském přeboru na šestém místě

24.6.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Bedřich Klima

Fotbalový oddíl mužů FC Františkovy Lázně dosáhl letos v krajském přeboru na šesté místo, když sedmnáctkrát zvítězil, pětkrát remizoval a desetkrát prohrál se skóre 60:55. Na domácí půdě nasbírali Františkolázeňští třiatřicet bodů, o deset méně pak na hřištích soupeřů. Z celků chebského regionu patřili k druhým nejúspěšnějším po mužstvu Jiskra Hazlov, které soutěž vyhrálo a kvalifikovalo se do divize.
Ve vedení FC Františkovy Lázně tak určitě vládne spokojenost. O fotbale, ale i dění kolem něj jsme si povídali s prezidentem FC Františkovy Lázně ing. Liborem Billem, který přijal naše pozvání.

Jste spokojen s umístěním a bodovým ziskem?„V letošním roce jsme ukončili dvouleté období, kdy je u mužstva trenér Milan Kolouch. Teprve nyní, po dvou letech se začínají objevovat výsledky práce, kdy si mužstvo získává svůj herní styl. Máme hodně mladých hráčů. V letošním ročníku jsme získali tolik bodů, jako ve dvou předchozích ročnících dohromady, tak je to určitě viditelný úspěch.“

Takže Milan Kolouch zřejmě u mužstva zůstane i v dalším období?
„S Milanem jsme se domluvili na další roční spolupráci a pak se uvidí, co bude dál.“

Máte na mysli, že by si Františkolázeňští stanovili vyšší cíle?
„Areál a podmínky, které dnes náš klub má, odpovídají samozřejmě vyšším ambicím, ale ekonomika klubu - sponzoři – to zatím neodpovídá tomu, že bychom mohli kopat vyšší soutěž. Za rok za dva ale může být situace jiná. Je možné, že se nějaký hlavní sponzor objeví.“

Fotbalový klub FC Františkovy Lázně postrádá generálního sponzora? Jak tomu bylo v minulosti?
„Dříve byly našimi hlavními partnery Lázně, akciová společnost a pak taky město Františkovy Lázně. Pro letošek se nám nepodařilo tuto spolupráci obnovit. Hledáme finanční prostředky jinde, klub musí fungovat dál. O to je to těžší.“

Františkolázeňský klub má zázemí, o kterém by se mohlo zdát leckterému oddílu nejen v krajském přeboru, ale i v divizi a určitě i ve třetí lize. Čím to je, že klub, který hraje stále krajský přebor, vlastní dvě travnatá hřiště, plochu s umělou trávou a další vybavení?„Ve výboru jsem od roku 1994 a od té doby se nám podařilo sehnat přes pětadvacet miliónů korun, které jsme investovali do areálu. Přistavovali jsme šatny, umývárky, rekonstruovali jsme tribunu a budovali potřebné zázemí. Před čtyřmi lety jsme začali budovat umělý trávník, který v konečném účtování stál klub zhruba šestnáct miliónů korun, z toho šest miliónů poskytlo město, čtyři jsme dostali jako dotaci od státu a šest miliónů si zajistil sám klub. Také přístavba stála několik miliónů. Práce pro nás však nekončí. Musíme každoročně zajistit na činnost klubu od 1,3 do 1,5 miliónu korun – to znamená oblečení, sportovní vybavení, přípravu areálu, placení správce, který je naším zaměstnancem a kterému v současné době přibylo ještě další travnaté hřiště ze zavlažováním. Konečně tedy už máme podmínky pro plnohodnotnou přípravu a na trávu tak mohou všichni od žáčků po dospělé. Umělá tráva pak zůstane hlavně pro podzimní a zimní přípravu, kdy nebude možné počítat s přírodním trávníkem.“

Mezi kluby se občas vyskytly názory, že Františkolázeňští pronajímají umělou trávu oproti jiným v kraji až příliš draze. Jaký na to máte názor?„Já si myslím, že je to vždy jen otázka dohody. Je to čistě obchodní vztah. Jestli někdo má o umělý povrch zájem, tak si ho objedná a jestli ne, tak si ho neobjedná. Vytíženost umělého trávníku přes zimu je téměř stoprocentní, takže si myslím, že kdyby cena byla tak vysoká, spousta klubů by částku neakceptovala a plochu by si neobjednala. Máme několik cenových hladin. Například u zimních turnajů, kdy hraje několik mužstev, je cena úplně někde jinde, jiné je to i samostatných zápasů. Je třeba však počítat, že se nejedná jen o pronájem plochy, ale hráči se převlékají a sprchují a při nárůstu cen energie a vody se musí také toto někde promítnout.“

Na františkolázeňském areálu se také pořádal turnaj minimistrovství Evropy klubových celků žákovských družstev, které pořádala Česko-německá fotbalová škola (ČNFŠ). Po dvou letech se však přestěhoval šampionát do Skalné, aby se za rok zase vrátil k vám na hřiště. Byla jednoroční absence zaviněná právě pro projekt nevýhodnou cenou za pronájem?„Když byl u nás před dvěma lety turnaj naposledy, na dalším pokračování spolupráce jsme se už nedomluvili. Česko-německou fotbalovou školu jsme před třemi roky iniciovali, byla pod patronací a my, jako fotbalový klub, jsme vlastně všechno platili. Po třech letech však začala jít ČNFŠ vlastní cestou, vznikl samostatný právní a ekonomický subjekt, a tak jsme spolupráci začali brát na obchodní bázi. Panu Maršíkovi, který se o projekt stará na české straně, jsme navrhli, abychom se domluvili na platbě za pronájem, což tehdy Pavel Maršík odmítl a přesunul celou akci do Skalné.“

Byl tehdy problém v příliš vysoké částce?„Z našeho pohledu rozhodně nebyla vysoká. Navíc to byla spíš symbolická cena, tedy jiná, než za jakou jsme pronajímali plochu přes zimu.“

Přesto se letos opět konalo mistrovství ve Františkových Lázních…..„Letos za námi pan Maršík přišel, zda by šampionát nemohl opět pořádat na našem stadionu. Dohodli jsme se, šlo čistě o obchodní vztah. Panu Maršíkovi jsme naúčtovali polovinu částky, kterou vlastně klubu za ty tři roky dlužil, neboť celou tu dobu, kdy u nás projekt fungoval, zavázali se smluvně jeho zástupci, že nakoupí sportovní vybavení a nářadí, což se nestalo. Takže to bereme, že nám vlastně splácí dluh.“

Říkáte, že jste Česko-německou fotbalovou školu jako fotbalový oddíl iniciovali. Proč jste tedy nechali jít dál projekt svou vlastní cestou a nepokračovali jste v započaté práci?„U zrodu tohoto projektu byl německý klub Bayern Hof a FC Františkovy Lázně. Tehdy nás oslovil Jiří Vosyka, bývalý prvoligový gólman Chebu a Plzně, který tehdy působil v Hofu. V té době však ještě ekonomické a právní podmínky nebyly vyřešené, tak se rozhodlo, že se mimo tyto oddíly vytvoří dva právní subjekty – česko-německý a německo-český. Tehdy u nás pracoval na pozici manažera Pavel Maršík, kterého jsme posunuli na pozici vedoucího Česko-německé fotbalové školy. Projekty běžely, využívalo se všech zásad, které byly stanoveny. Do družstva se však museli zařadit i hráči z jiných měst, projekt se vyvíjel až do doby, kdy začal jít svoji cestou. A tehdy jsme si uvědomili, že už tam tolik dětí z Františkových Lázní nemáme, přesto projekt podporujeme tím, že poskytujeme veškeré sportovní zázemí. A to byl ten moment, kdy jsme se rozhodli dále tento projekt nefinancovat.“

Činnost klubu stojí každoročně kolem miliónu a půl. Kolik vám přispívalo město?„V minulých letech jsme dostávali od města Františkovy Lázně dvě stě tisíc na činnost a sto tisíc na údržbu areálu. Letos jsme dostali sto tisíc na údržbu a na činnost jsme prozatím dostali pětadvacet tisíc korun.“

To je ale dost velký skok – z dvou set tisíc na pětadvacet?„No tak určitě, ale jak řekl starosta, je to zatím. Snad se chce město přesvědčit, jak se v klubu pracuje a dál bude pracovat. Uvidíme. Rozhodně pětadvacet tisíc nás stojí týdenní provoz klubu.“

Jaké máte plány se sportovním areálem do budoucna?„Máme připraveny prostory na dobudování ubytovací kapacity pro čtyřicet až padesát lidí. Tím pádem bychom mohli soustředění pro oddíly z nižších soutěží či fotbalové školy pořádat sami, neboť sportovní podmínky tu máme vynikající. Navíc jsou tu i lázně a Aquaforum, takže můžeme poskytovat servis komukoliv.“

Františkovy Lázně byly často místem přípravy našich, ale i zahraničních klubů. Budou se i letos ve vašem areálu připravovat nějaké naše prvoligové kluby?„Právě dnes přijede na týdenní soustředění Slovan Liberec pod novým trenérem Zachem. Ve spojení jsme i s dalšími zástupci prvoligových zástupců.“

Kdy uvidíme Františkovy Lázně v divizi?
„Jak už jsem řekl, chce to čas a pak taky peníze, tedy hlavního sponzora, který by garantoval chod na několik let. Navíc si musíme uvědomit, že Františkovy Lázně mají pět tisíc obyvatel. Náš klub má několik družstev přípravek, má mladší a starší žáky, dorost a muže, takže těch družstev je hodně a starat se o 180 aktivních sportovců dá zabrat.“

Letitý problém je parkovací plocha u stadionu. Řada fandů je pokutována a zřejmě právem, neboť vjíždí do zákazu vjezdu. Chystáte v tomto směru nějaké změny?„Jsme v presu ze dvou stran. Na jedné straně je město a policie, na druhé Českomoravský fotbalový svaz, který vyžaduje zajíždění rozhodčích a delegátů střetnutí pod pohrůžkou vyloučení ze soutěže. Ve spolupráci s městem chceme vytvořit takové podmínky, aby měli povolený vjezd alespoň fotbaloví činovníci, delegáti, rozhodčí a hostující kluby. Co se fandů týká, tak ti podle mého názoru mohou své automobily nechat na parkovišti u Bohemky a zbytek dojít pěšky. Není to zas taková dálka. Se zvětšenou parkovací plochou pro veřejnost rozhodně nepočítáme.“

Co byste řekl na závěr?„Chtěl bych poděkovat všem členům výkonného výboru za jejich dlouholetou práci, kterou dělají bezplatně, rovněž trenérům všech mládežnických družstev, a to konkrétně J. Nožičkovi, S. Strmiskovi, H.Myslivcovi, M. Hellerovi, P.Uzlovi, J. Glabasniovi, H. Kubalovi a mnoha dalším, kteří tu byli předtím. Pak samozřejmě velký dík patří správci našeho areálu Milanu Hiblerovi. A nakonec všem, kteří pro františkolázeňské kohouty žijí.“

24.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Do volební místnosti v Karlových Varech - Bohaticích se hrnuli voliči od otevření místnosti.

Jak prosté. Kdo volit chce, může

Ilustrační foto.
AUTOMIX.CZ
3

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Do boje o hlasy voličů jde v kraji 21 politických stran, hnutí a koalic

Karlovarský kraj – Možná se někomu může zdát, že volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nejsou pro běžný život v našem regionu až tak důležité. Opak je ovšem pravdou.

Žandovští hasiči bojují v anketě Dobrovolní hasiči roku

Dolní Žandov - Jako jediní zástupci Chebska bojují dobrovolní hasiči z Dolního Žandova o titul Dobrovolní hasiči roku 2017.

Traktorista srazil sloup na poli, měl skoro dvě promile alkoholu

Chebsko - Při práci na poli narazil traktorista do sloupu vysokého napětí, ten se skácel k zemi a poškodil další dva sloupy. Bez elektřiny zůstalo 900 odběrných míst.

Elektrické přímotopy nahradili peletami

Aš - Dřevěnými peletami se začalo topit v dalších domech v Horních Pasekách u Aše. Dosud tam v některých budovách topili lidé pomocí tepelného oleje anebo elektrickými přímotopy. Jedná se tak o další krok v postupné modernizaci bytového fondu v Horních Pasekách. Navíc tak mohou lidé i ušetřit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení