Tvoří více než čtyřicet procent komunálního odpadu. Sám o sobě je neškodný, na skládkách ale může uvolňovat metan. Řeč je o bioodpadu. Kvůli nové legislativě řeší, co s ním, nejen velká města, ale také malé obce. A právě ve vesnicích to připadá lidem naprosto zbytečné.

Česká republika musí do pěti let snížit množství biologicky rozložitelného odpadu na skládkách o 65 procent oproti roku 1995. „Mám pocit, že za poslední léta jsem z bioodpadu vyhodil maximálně šlupky od pomerančů," řekl Josef z malé obce na Chebsku. „Ty totiž prase nejí. A nejsem jediný, kdo žádný bioodpad nevyhazuje. Snad každý má na vesnici slepice nebo prase. I většina sousedů, kteří je nemají, se naučila zbytky nosit slepicím, chleba ovcím a zbytek prasatům."

Ať je to jak chce, tento fakt na legislativě nic nemění. Některé obce tak přistoupily k tomu, že naučí domácnosti kompostovat, jiné zase chystají svoz bioodpadu od domů.

„Oslovila jsem Operační program Životní prostředí s tím, zda se budou poskytovat dotace," uvedla starostka Odravy Alžběta Derahová. „Pokud se tak stane, zažádáme o dotace a zakoupíme domácí kompostéry," řekla s tím, že v úvahu připadá ještě jedna varianta. „V pravidelných intervalech bychom přistavovali kontejner na bioodpad, kam by lidé dávali větve, posekanou trávu a podobně," dodala.

Jasno o postupu mají také už například v Nebanicích. Zde nabízejí svým občanům dva způsoby. Jedna z možností je poskytnutí zahradního kompostéru. „Obec by kompostér zapůjčila za jednorázovou platbu čtyři sta korun a občan si bude svůj biologicky rozložitelný odpad kompostovat," uvedla starostka Jitka Vlková s tím, že vyprodukovaný kompost využijí lidé na svém pozemku.

Druhá varianta bude pro Nebanické nákladnější. Obec zajistí prostřednictvím svozové firmy každý týden odvezení popelnice na bioodpad. Občané si ale za jedenatřicet vývozů zaplatí téměř osm set korun ročně.

Jiné obce pak budou svoz bioodpadu organizovat samy.