Tomáš Vrchlavský z Chebu je nevidomý, což mu ale nebránilo vystudovat historii na vysoké škole. „Těch pramenů je sice v Braillově písmu minimum, ale můžete si je vytvořit,“ vysvětlil, že si nevidomí mohou texty vytisknout na speciální tiskárně. „Používat počítač je samozřejmě rychlejší, ale kdo ovládá 'Brailla', umí většinou i gramatiku. Když si text pustíte z počítače, nebudete chtít poslouchat hláskování, abyste věděli, kde je jaké i,“ podotkl. Soutěže ve čtení a psaní Braillova písma, která se koná v chebském TyfloCentru každé dva roky, se Tomáš zúčastňuje pravidelně. „Soutěž je hlavně o setkávání lidí, předávání zkušeností a informací, ale samozřejmě i o oživování Braillova písma,“ řekl. Jeho slova potvrzuje i jeden z organizátorů soutěže, Emil Miklóš. „TyfloCentrum má střediska v Karlových Varech, Sokolově, Ostrově a Chebu. Každé z center se specializuje na něco jiného. Třeba právě na Braillovo písmo se zaměřujeme my v Chebu, v Ostrově se soustřeďují zase na kreativní a výtvarnou činnost. A tím, že se vzájemně navštěvujeme, se také doplňujeme,“ vysvětlil. I na chebskou soutěž tak dorazili lidé z celého kraje. „Máme zde zastoupeny všechny kategorie – nevidomé od dětství, později osleplé i dva slabozraké,“ podotkl Emil Miklóš. On sám přišel o zrak až v dospělosti. „Čtu jednou rukou, ale nevidomí od dětství čtou oběma rukama najednou. Braillovo písmo ovládají perfektně – text si jednou rukou načítají dopředu. Ten, kdo nepoužívá Braillovo písmo od základní školy, většinou takovou techniku nezvládne,“ řekl.

Chebské TyfloCentrum nově sídlí na třídě Svobody. „Naši klienti nejsou nejmladší, a tak je důležitá bezbariérovost. Středisko je navíc dobře dostupné, za rohem je městská doprava,“ doplnila Pavlína Lišková, která je od loňska krajskou ředitelkou TyfloCentra. „Díky vstřícnosti majitelů jsme se i domluvili na rozumném nájmu,“ uzavřela.

Lávka přes nádraží v Chebu je už minulostí.
Nová lávka za 100 milionů