Je to příběh lásky jedné statečné české ženy na vozíku a jejího pákistánského manžela, kterého úřady za žádnou cenu nechtějí pustit do Čech, ani na krátkou návštěvu. A protože byla spisovatelčinou předlohou žena z Chebska, zajímá čtenáře z regionu, zda bude mít kniha pokračování. Konec totiž zůstal otevřený.

„Šárka – jak se románová postava jmenuje – mě zasvětila do života lidí na vozíku a její manžel Tabish do života v Pákistánu,“ říká spisovatelka Iva Pekárková a podotýká, že Pákistán pro ni nebyl až tak cizím tématem. Kdysi byla sama za Pákistánce provdaná. Inspirací jí byly ale také úřady. „I Ministerstvo zahraničních věcí poskytlo cenný materiál – nikdy by mě totiž nenapadlo, jaké nesmysly si čeští úředníci dokážou vymyslet, jen aby mohli velkou lásku prohlásit za 'účelový sňatek',“ přiznává.

Zda příběh skončí happy endem, není zatím jisté. „Musela jsem konec nechat otevřený. Dlouho jsem čekala na to, až skutečný Tabish konečně dostane vízum do Česka a já budu moct knihu ukončit aspoň částečným happy endem. Říkám částečným, protože všichni víme, že ani Tabishovým příjezdem problémy zamilovaného páru neskončí – čeká je spousta nepříjemností, od opakovaných návštěv cizinecké policie až po – s největší pravděpodobností – nesouhlas některých spoluobčanů se Šárčiným výběrem partnera,“ popisuje Iva Pekárková, co předlohy jejích postav nejspíš ještě zažijí. „Ovšem ani po dobrých třech letech a navzdory snahám řady lidí jsme se víza pro Tabishe nedočkali. Nezbylo mi než knihu dopsat a příběh nechat otevřený. Co se stane teď – ne v knize, ale ve skutečnosti – to bohužel opravdu nikdo neví. Ministerstvo zahraničních věcí se zaseklo, nepodřídilo se ani rozhodnutí krajského soudu. Je klidně možné, že se manželé budou muset obrátit i na Nejvyšší soud a pak na Evropský soud pro lidská práva. Takový proces trvá léta letoucí. V jedné věci jsem si ale dost jistá: Šárka s Tabishem se budou, přes veškerá protivenství, nadále milovat,“ uzavírá Iva Pekárková.

Ilustrační foto
Drogy nejen kradli, jeden se o ně i dělil