„Samozřejmě nejsme nadšeni stejně jako jiní dodavatelé tepla jak se energetická krize vyvíjí. I my ale musíme reagovat na tuto situaci stejně jako ostatní na trhu. Jako vstup máme zemní plyn, který je primárním palivem pro výrobu tepla a teplé vody a musíme i reagovat na vývoj cen tohoto primárního paliva,“ sděluje Martin Černík, jednatel společnosti TEREA Cheb, která vznikla v roce 1994 jako společný podnik města Cheb a společnosti Gelsenwasser.
Zvýšení cen za energie je markantní, město Cheb společně s německým spolumajitelem firmy Gelsenwasser proto pracují na zmírnění dopadů pro spotřebitele. „Jak všichni vidí, tak TEREA, když budeme počítat cenu bez DPH musela zdražit v průběhu jara z loňských 490 korun za GJ až na 2050 korun za GJ, které budou platit od 1. dubna,“ říká starosta Chebu Antonín Jalovec.
Podle starosty Jalovce poslední pokles cen umožnil od 1. května danou cenu korigovat alespoň na 1510 korun za GJ. „Budeme doufat, že pokud ceny budou klesat dále, tak v dalším období by mohl ještě nějaký pokles následovat,“ pokračuje.

Město chystá další opatření ke snížení ceny za teplo. „Už jsme se spolu s německým spolumajitelem firmy Gelsenwasser domluvili na dvou důležitých opatřeních. Jednak nebude vyplacena dividenda za uplynulý rok a letošní finanční plán bude upravený tak, aby společnost nevykázala žádný zisk. Zastupitelstvo přišlo na další dílčí opatření, a to díky návrhům jak koalice, tak i opozice. K těm patří možnost alespoň částečně sanovat cenu tepla z rozděleného zisku z uplynulých let a také jednat s německým spolumajitelem o tom, že bychom zapojili i vlastní prostředky do řešení této situace,“ uvádí.
TEREA společně ve spolupráci s městem Cheb zpracovala také energetickou koncepce města. „Jsou navržena určitá opatření, která by měla do budoucna vést k tomu, že se budeme snažit diverzifikovat vstupy tepla tak, aby závislost na zemním plynu byla minimalizována,“ doplňuje Černík.
Podle Jalovce je riziko v tom, že společnost momentálně vzhledem k enormním výdajům za nákup plynu a stále ještě nižším zálohám od odběratelů je v poměrně špatné finanční kondici. „Pokud bychom její rezervy zapojili příliš rychle a vyčerpali je, tak by mohlo dojít i k ohrožení její finanční stability,“ zmiňuje s tím, že lidé většinou nevědí o skutečnosti, že cena tepla je poměrně přísně regulovaná. „Do cen tepla se totiž mohou započítat pouze oprávněné náklady plus relativně nízký zisk. Všechny ceny jsou průběžně sledované energetickým regulačním úřadem a pokud by se někdo dopustil jakéhokoliv prohřešku, tak za to následují opravdu vysoké sankce,“ upozorňuje starosta.

Ceny tepla se dotýkají jednotlivců, kteří ze zdražování mají těžkou hlavu. „Ještě jsme se neoklepali z následků covidu, najednou také přišla válka, a teď ještě tohle. Dříve jsem platila za teplou vodu na zálohách 1500 korun měsíčné, a tu samou částku jsem dávala za plyn s tím, že v době vyúčtování jsem měla velmi slušné přeplatky. A teď? Nyní platím 5000 za teplo a plyn měsíčně a modlím se ještě, abych nedoplácela. Vím, že se budu muset po všech směrech uskromnit. Nebudu tolik topit. Doma už žádný lehký župánek, ale spíše teplý domácí úbor. To samé s vodou. Žádné vypařovaní ve sprše, jen se rychle opláchnu, vymydlím a tím končím,“ popisuje svou situaci Lenka Novotná z Chebu.
Jednou z organizací, která je nejvíce postižená zdražováním energií, je také samotné město Cheb. „Jsme jedni z největších odběratelů od společnosti TEREA, která vytápí všechny naše školy, školky, samotnou radnici, divadlo, ale i sportovní areály a podobně. I přes zdražení tedy musíme do rozpočtu Terey odvádět zhruba 15 až 20 milionů korun a kvůli navýšení to bude o další miliony více a to bude náš rozpočet bude velmi silně zatěžovat,“ uzavírá starosta Jalovec.