Právě dnes se slavnostně spustí unikátní portál s názvem Porta fontium (www.portafontium .eu). Ten vznikl v rámci přeshraničního projektu Bavorsko-česká síť digitálních historických pramenů, jehož autory jsou Státní oblastní archiv v Plzni a Generální ředitelství bavorských archivů v Mnichově. Bude portál přístupný široké veřejnosti? A co na něm vlastně bude umístěné? I na to se Deník ptal Karla Hally, ředitele Státního okresního archivu (SOkA) Cheb.

Řekněte, odkud vlastně vzešla iniciativa, aby portál vznikl?

Prvotní záměr na takto rozsáhlou spolupráci vzešel právě od nás, z chebského archivu. Materiály související s česko – bavorskou historií jsou roztroušeny různě po obou stranách hranice. Pokud bychom je chtěli fyzicky spojit dohromady do jednoho celku, nebylo by to kvůli české a německé legislativě snadné. Díky projektu je ale můžeme spojit a hlavně zpřístupnit i bez složitých majetkoprávních úkonů. Pro nás digitalizace těchto přeshraničních fondů a archiválií v nich obsažených znamená velké ulehčení práce. Nemusíme s materiály nijak manipulovat, čímž je i šetříme. A myslím, že službu ocení i samotní badatelé, kteří si mohou dokumenty najít přímo z tepla domova a ušetřit si tak mnohdy velmi dlouhou cestu.

Znamená to, že bude portál sloužit jen pro úzkou skupinu lidí?

To rozhodně ne, k dispozici bude široké laické i odborné veřejnosti – zdarma.

Nebojíte se, že si někdo dokumenty stáhne a bude je neoprávněně používat?

Pokud je někdo bude chtít neoprávněně používat, jen těžko tomu zabráníme. Takový člověk by si však měl uvědomit, že se jedná o archiválie v majetku státu a jejich použití reguluje archivní potažmo autorský zákon. Dokumenty nejen digitalizujeme, ale i odborně zpracováváme. Pokud se tedy někde objeví, velmi jednoduše dle našich databází zjistíme, že jsou od nás či našich partnerů. I přes to jsme také my využili jedné z několika možností, jak stahování alespoň zkomplikovat.

Portál vznikl v rámci přeshraničního projektu Bavorsko-česká síť digitálních historických pramenů. Jde o konečný výstup?

Portál je platformou, do které se budou vkládat nové a nové materiály. Je dimenzován tak, aby se dal neustále upravovat, doplňovat a rozšiřovat. Budeme se snažit získat i další dotace, abychom mohli v plodné přeshraniční spolupráci a digitalizaci dalších cenných archivních fondů pokračovat.

A co tedy lidé mohou na stránkách v současné době vidět?

Momentálně jde především o ukázky, projekt je totiž teprve na začátku. Počítáme ale, že do konce roku přibude mnoho dalších, již zdigitalizovaných materiálů. Jedná se například o sbírku matrik z Karlovarského a Plzeňského kraje, což je zhruba 11 000 knih, dále o takřka 2000 kronik a postupně se budou přidávat i listiny kláštera ve Waldsassenu. V současné době už máme také digitalizováno zhruba 12 000 fotografií. Ty se ale zatím týkají především Karlovarského kraje.

Uvažujeme o tom, že na portál budeme také postupně přidávat i různé archivní pomůcky, městské knihy, urbáře, a další.

Je běžné, že takto spolupracují archivy z obou stran hranice?

Řekl bych, že zatím ne. Tím je náš projekt unikátní. Musím ale před našimi bavorskými partnery hluboce smeknout, jejich přístup je velmi profesionální, korektní a k tomu navíc i velice přátelský.

A budou mít zájemci možnost v budoucnu na portálu obdivovat něco, co ještě vidět nemohli?

Objeví se na něm také archiválie ze Sudetoněmeckého archivu. Ty se momentálně zpracovávají a inventarizují. To je jistě také velmi důležitá část projektu. Sudetoněmecké dějiny jsou totiž velmi pohnutou součásti i dějin českých. Sudetoněmecký archiv byl založený už v roce 1955 a ukládaly se do něj třeba kroniky, částečně i matriky. Je tam i mnoho fotografií – asi kolem 40 tisíc snímků, jež mají vztah k Sudetům. Do Sudetoněmeckého archivu se ale dostaly i takzvané „Heimatberichte“, tedy vzpomínky lidí, jak se jim zde před odsunem žilo, jak probíhal odsun, i to, jak se znovu zabydlovali v Bavorsku. To je podle mého názoru pro historiky velmi zajímavý a důležitý pramen.

Další zajímavostí je, že Státní archiv v Amberku provede digitalizaci velmi významného a cenného fondu listin cisterciáckého kláštera ve Waldsassenu z let 1132–1797. Klášter patřil k subjektům, které se velmi výrazně podílely na kolonizaci Chebska. Jde zhruba o 2 000 listin, které mohli badatelé spatřit pouze v archivu v Amberku.

Je projekt finančně náročný? Jak je financovaný?

Celková dotace činí zhruba 7,5 milionů korun pro oba partnery. Velmi drahou součástí finančních plánů jsou především nákupy špičkových knižních skenerů a v neposlední řadě také pracovní síly, které se budou na realizaci podílet.

Finanční prostředky na realizaci tohoto programu jsou čerpány prostřednictvím strukturálních fondů Evropské unie v programu přeshraniční spolupráce Cíl III. Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013.