Výstavu s názvem Madonna a kovbojové přichystala ve svých prostorách chebská galerie G4. Vernisáž fotografií Martina Schreibera se uskuteční v pátek 5. září od 18 hodin.
Jak byste charakterizoval svou tvorbu?
Snažím se, aby mé fotografie byly přirozené, pravdivé, zachycovaly jemné nuance života. Nechci věci, které fotím, aranžovat, manipulovat s nimi.
S rodiči jste odjeli, když jste byl malý chlapec. Vyprávěli vám o Československu?
Vůbec ne, bylo to pro ně moc bolestivé. Rodiče mé maminky zemřeli v koncentračním táboře. Prostě se o tom u nás nemluvilo. Ale česká jídla se u nás vařila. Já se ale cítím být Čechem, mám české myšlení a fotím české fotografie.
Jaký je rozdíl mezi českou a třeba americkou fotografií?
Česká fotografie je víc přemýšlivá, hlubší a není v ní tolik 'bullshitu' ('zhovadilostí'). Ta česká prostě víc zasahuje duši. Když přijdu v jiné zemi na skupinovou výstavu, z 75 procent si u fotek pokládám otázku, proč to ti lidé vůbec dělají. Ale pak přijdu k jedné, a ta mě zasáhne, vtáhne. Je to jako vaření. Když babička uvaří knedlo–zelo–vepřo, je to chutné. Ale když přijdete do restaurace, je tam vepřové, jsou tam knedlíky i zelí. Jídlo je načančané a vypadá krásně. Ale chybí tam ten chutný obsah. Spousta fotografů se snaží především vydělat peníze, a proto jsou pak ty výsledky jiné.
Co vše mohou lidé na výstavě zhlédnout?
Výstava se skládá ze čtyř částí. Jednou jsou akty, Madonna, a dvě jsou věnované kovboji.
Na této výstavě můžeme vidět akty, ale také snímky kovbojů. Proč zrovna taková témata?
Vyjadřuje to určitý kontrast – svět mužů a svět žen.
Fotografoval jste slavné lidi. Bylo složité s některými pracovat?
Ne, třeba portrét Jacka Nicholsona vznikl na ulici. Pokud má člověk rád lidi, nemá pak problém je fotografovat.
Název výstavy zní Madonna a kovbojové. V jakém smyslu je použité slovo Madonna? Má to být označení pro důležitou ženu vaše života?
To je snadné. Na fotografiích je dvacetiletá zpěvačka Madonna. Když jsem byl na škole v Americe, byl tam člověk, který měl na starosti objednávat modely. V té době si Madonna vydělávala jako modelka aktů, protože potřebovala vydělat peníze, aby se mohla věnovat tomu, čemu chtěla.
A viděla ty snímky i v době, když už byla slavná?
Viděla je, když byly fotografie otištěné v mé první knize. Dokonce jsem jí ji nesl s věnováním. Ale přes bariéru bodyguardů je nemožné se k ní dostat.
Je vaše tvorba obecně přijímaná spíš pozitivně nebo negativně?
Podle mého názoru spíš pozitivně.
Jak se díváte na tvorbu mladých fotografů?
Myslím, že v mnoha případech vytvářejí nesmysly.
Může to být způsobené tím, že má možnost fotit a vystavovat už téměř každý?
V podstatě to je asi tím. Fotografie, je umění. Ne cvakání spouště, které se zde v masovém měřítku odehrává.
Obor, kterému se věnuje, jste vystudoval. Musí mít člověk školu, aby byl dobrý fotograf?
Škola může naučit, jak vyvolat film, nastavit clonu a podobně. To sdělení je ale vnitřní nepřenositelná záležitost.
Vytváříte si svou vlastní školu, novou generaci?
Rád se podělím se svými zkušenostmi. Často se účastním různých workshopů. V Americe jsem na škole vyučoval. Byl jsem hrdý, když jsem viděl, jaké pokroky studenti dělali.