Hrubá měsíční mzda v Karlovarském kraji činí 20 565 korun. Mnozí si po přečtení první věty poví to samé, co Deníku řekla čtyřiadvacetiletá Marta Dvořáková z Chebu: „To by mě zajímalo, kdo tak vysoký plat opravdu má,“ nevěřila.

Podle odborníků se ale občané často při zjištění, kolik je průměrný plat, zlobí zbytečně.
„Ukazatel průměrná mzda je sice nesmírně důležitý, avšak je jen jedním z mnoha,“ vysvětlil mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Ladislav Pištora. Teprve několik různých ukazatelů dohromady může poskytnout přesný obraz. „Vždy, když ČSÚ zveřejní údaj o průměrné mzdě, mnozí občané nevěřícně kroutí hlavou, ba se i rozčílí, neboť svoje příjmy shledávají podprůměrnými a jejich známí a přátelé též vydělávají méně,“ popisoval Pištora. To ovšem svědčí o nepochopení toho, o čem průměrná mzda vypovídá. „Je to stejné, jako když učitelka ve škole na konci školního roku musí rozhodnout, jakou známku napíše na vysvědčení – udělá aritmetický průměr.“ Sečte všechny známky a vydělí je jejich počtem. Může se lehce stát, že žákovi průměr „zkazí“ jediná špatná známka. Žák se sice může zlobit, že většinu známek měl lepších, ale průměrná známka je jen jedna. ČSÚ počítá průměrnou mzdu velmi podobně – objem mzdových prostředků vydělí počtem zaměstnanců. A také zde se stává, že mzda malé skupinky zaměstnanců s velmi vysokými platy průměr „zkazí“, tedy podstatně zvýší oproti mzdám většiny zaměstnanců.

Průměrná mzda není ukazatelem, který by měl vypovídat o většině zaměstnanců, právě tak jako průměrná známka nevypovídá o většině známek žáka ve školním roce.

„Průměrná mzda má vypovídat o celkové mzdové úrovni, používá se zejména v časovém srovnání (vývoj proti předchozímu období), resp. v mezinárodním srovnání po přepočtech na stejnou měnu, ať již kursem či přes parity kupní síly,“ sdělil mluvčí ČSÚ. „Stěžovat si, že moje mzda je pod celostátním průměrem, je tedy nemístné. Lepší je hledat podrobnější statistiky, které hovoří o mzdových úrovních v jednotlivých skupinách.“
Ale také v případě, že se člověk zaměří na data jedné skupiny, čísla bývají často i tak zkreslená.

Například průměrná mzda řidičů kamionů se pohybuje kolem 22 300 korun. Tomuto údaji se ale většina řidičů kamionů zasměje.
„Já takový plat rozhodně nemám,“ řekl dvaatřicetiletý Josef, který se věnuje šoféřině již pět let. „Upřímně přiznávám, že beru dvakrát víc.“ Ale svůj vysoký plat vidí jako výhodu pouze pro krátkou dobu. „Jezdit s kamionem je náročné především kvůli zodpovědnosti vůči ostatním účastníkům silničního provozu.“ Což prý podle Josefa není jediné mínus. „Moje oficiální mzda je oproti výsledné částce směšná. Je totiž nad deset tisíc korun.“ A jak je tedy možné, že mu každý měsíc na konto přibude čtyřikrát víc? „To ostatní jsou totiž diety a podobně. Přináší mi to mnohé komplikace. V současné době je složité vzít si hypotéku. S čistými deseti tisíci mi nikdo tři miliony na dům nedá.“

Další nevýhodou bude vypočítávání důchodu. Diety nejsou plat, tudíž se do výpočtu nezahrnují.

Představme si továrnu, kde pracuje 99 dělníků za 10 000 Kč a ředitel s platem 100 000 Kč. Objem zúčtovaných mezd v našem hypotetickém podniku pak bude 99x10 000 + 100 000 = 1 090 000. Vydělíme-li ho počtem všech zaměstnanců (dělníků plus ředitele, tedy stem), dostaneme průměrnou mzdu, která pak činí 10 900 Kč. Dozví-li se posléze zaměstnanci, jaká je průměrná mzda v podniku, bude jich 99 % reptat, že berou méně, než činí průměr. ⋌Zdroj: internetové stránky ČSÚ