Její název je odvozen od střepů rozbitého skla z oken a výloh a záminkou pro ni se stal atentát na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži Ernsta von Ratha, uskutečněný židovským mladíkem Herschlem Grynszpanem. Po Křišťálové noci pak následovala další ekonomická, politická a společenská perzekuce Židů.

Odezva této noci se objevila v Chebu o něco později, ale s neméně smutným koncem. Ve čtvrtek 10. listopadu 1938 kolem půl sedmé večer došlo k zapálení chebské synagogy, která byla postavena v letech 1892-1893 stavitelem Leo Buchenem podle návrhů Karla Haberzettla v neorománském slohu. Jednalo se trojlodní baziliku s plochou střechou, se dvěma příčnými loděmi a vysokou kupolí (v 19. století byla u synagog stavba věží zakázána) s pozlacenou špicí v oblíbeném byzantském stylu. Hasiči měli zakázáno hasit, pouze chránili před požárem okolí. Tohoto večera byl poškozen také chebský židovský hřbitov v ulici Osvobození a přejmenována Židovská ulice (Judengasse) právě podle Ernsta von Ratha.

A jak vypadala tato chebská synagoga? Do synagogy se vcházelo portálem z Hradební ulice na západním průčelí, nad nímž se nacházela rozeta o průměru 4 m, pět malých sdružených arkádových oken a trojúhelníkový tympanon, na jehož vrcholu byly umístěny pískovcové desky s Desaterem. Vestibul tvořilo 16 pískovcových sloupů s románskou klenbou. Hlavní loď synagogy, vysoká 15 metrů, byla od dvou postranních lodí oddělena vysokými zdobenými sloupy s románskou klenbou. Na východní straně stála v polokruhovité apsidě schránka na svitky Tóry a před ní v odděleném prostoru se nacházel čtenářský pult se dvěma svícny. Pod velkou kopulí v patře byla umístěna ženská galerie a nad ní byly umístěny varhany z dílny Martina Zause, který vyrobil také varhany v kostele sv. Mikuláše v Chebu. Vnitřek synagogy a kazetový stop zdobily malby s ornamenty a arabeskami, přisuzované převážně chebskému umělci Andreasi Pablerovi, a kupole a strop v apsidě znázorňovaly hvězdné nebe.

Demolice trosek chebské synagogy trvala od 28. listopadu 1938 do 28. února 1939 a financovalo ji město, které tento pozemek získalo a vybudovalo na něm požární nádrž a školní hřiště. V roce 1993 byla na tomto místě postavena panelová budova, na níž byla 10. listopadu 2004 chebským Židům odhalena pamětní deska.

Markéta Plevná Šalátová, Muzeum Cheb

Sv. Martin. Ilustrační foto.
Martin přijede i bez sněhu