Rozhodující roli při osvobozování Chebu sehrála 97. pěší divize 3. americké armády. Boje v okolí Chebu, včetně letiště, trvaly čtyři dny a vyžádaly si údajně životy 71 amerických a 200 německých vojáků. Sobotního aktu se v mrazivém a deštivém počasí zúčastnili Chebané, politici, vojáci a další. Mažoretky i muzikanti doprovázeli přítomné na pietním aktu v Městských sadech. Květiny položili i u pomníku americké armády kousek za Chebem u takzvané Ypsilonky.

"Bratr mého pradědečka byl hrdým členem první pěší divize. V dubnu 1945 byl zraněn Německu, kde také zemřel. Jen o pár týdnů později přešla jeho jednotka československé hranice a osvobodila tento kraj. Jméno mého prastrýce by mělo být zaznamenáno na pomníku Ypsilonka a těším se, až ho tam dnes uvidím. Dnes si připomínáme statečnost našich rodičů a prarodičů. Ale také bych rád vyzdvihnul odhodlanost a statečnost všech členů naší společnosti," řekl mimo jiné při svém proslovu Don Cordell a připomněl další důležitý mezník naší republiky, jímž je 25 let od vstupu ČR do NATO.

Karlovarský kraj pod mokrým sněhem, padají stromy, nejezdí vlaky
Karlovarský kraj pod mokrým sněhem, padají stromy, nejezdí vlaky

"Tento významný milník a historický úspěch podtrhuje jak hloubku našeho přátelství, tak zásadní význam naší spolupráce a závazku společně chránit naše hodnoty," dodal Cordell.

Osvobození Chebu

Rozhodující roli při osvobozování Chebu sehrála 97. pěší divize 3. americké armády (znakem divize je bílý trojzubec na modrém poli s bílým okrajem). Ta po vylodění ve Francii 2. března 1945 dorazila 22. a 23. dubna k Marktredwitz a odtud postupovala k česko-německé hranici. Cheb byl ostřelován a letadla shazovala letáky s výzvami v němčině, aby se město vzdalo. Cheb byl německou stranou prohlášen za opěrný bod - pevnost, kterou je každý povinen bránit. Obranu města tvořila minová pole a záseky na silnici v linii Svatý Kříž - Wies - Starý Hrozňatov. V domobraně byli muži starší 50 let, mladí chlapci z Hitelrjugend a údajně asi jen tisíc německých vojáků. Jednotky SS se z města postupně stáhly. (Na obraně se mělo také podílet kolem 250 maďarských vojáků z dělostřelecké školy v Chebu a snad se počítalo i s účastí Vlasovců, kteří měli v Chebu výcvikové letiště. Jedni i druzí se nakonec nechali dobrovolně zajmout Američany).

Zdroj: Roman Cichocki

Dělostřelecký útok na Cheb - z obcí Pomezí a Tůně - začal 24. dubna a postupné dobývání města pokračovalo i druhý den. K večeru se 97. divizi podařilo proniknout do města a boje na jednotlivých místech pokračovaly celou další noc. Starosta Chebu JUDr. Emil Janka odjel 25. dubna z vlastní iniciativy za Konrádem Henleinem do Kladské, aby ho požádal o podporu pro předání města bez boje. Tato mise však nepřinesla úspěch. Kapitulaci tvrdě odmítal také velitel obrany major Geissler. Mělo se bojovat do posledního muže.

Na množství nehleďte: branný den v Chebu ukázal staré zbraně i uniformy
Na množství nehleďte: branný den v Chebu ukázal staré zbraně i uniformy

26. dubna se americký tank náhodně střetl v dnešní Dragounské ulici s majorem Geisslerem. Jel na motocyklu od německého velitelství, které sídlilo v restauraci Na výsluní. Američtí vojáci ho zastřelili a starosta dr. Janka pak v odpoledních hodinách podepsal v budově nemocnice kapitulaci. Vyzval obyvatelstvo ke klidu, setrvání v domech a předání zbraní do půlnoci v budově radnice. Sám musel odstoupit z funkce, Američané ho později zatkli a odvezli do internačních táborů v Bavorsku, odkud byl propuštěn.

26. duben 1945 se tedy slaví jako den osvobození Chebu, který se stal prvním větším městem na českém území osvobozeným americkou armádou.

Boje ale pokračovaly. Konrád Henlein se ještě 28. dubna pokusil s jednotkami SS o dobytí města. I přes silný útok byli jeho vojáci u Podhradu poraženi. Američtí vojáci se sice stali oficiálně vítězi, ale stále naráželi na odpor jedinců, kteří porážku neakceptovali. Boje v okolí Chebu, včetně letiště, trvaly čtyři dny a vyžádaly si údajně životy 71 amerických a 200 německých vojáků. Podle líčení chebského kronikáře vlály celý květen na domech bílé vlajky. Informace pocházejí z knihy Jitky Chmelíkové Osvobození, Cheb 1945.