Jen díky několika hodným lidem nestrávila Iveta Ilenčíková Vánoce na ulici. Bez domova byla pouhé tři dny. Tam jí někdo zbil a okradl. Drobná žena se najednou na ulici ocitla sama bez blízkého člověka, bez dokladů, peněz, s rozbitou hlavou a bez iluzí.

„Pocházím ze Slovenska, ale v České republice jsem žila devět let s přítelem,“ vyprávěla 24. prosince svůj příběh Iveta Ilenčíková, která našla azyl v chebské noclehárně Betlém. „Přítel ale zemřel a tak jsem se dostala na ulici.“ Po tom, co jí okradli a zbili, skončila v nemocnici. „Zde mi poradili, že se mohu obrátit na Betlém.“ V noclehárně je třetí den a podle jejích slov je velice spokojená. „Moc mi pomohl farář Hruška,“ zdůraznila. Jejím snem je v současné době najít si práci a vrátit se do normálního života. „Moc ráda bych si nějaké zaměstnání našla a věřím, že by mi moc rádi pomohli zaměstnanci Betléma i pan Hruška.“ Iveta Ilenčíková ale nemá po okradení doklady. „Dostala jsem od nich i peníze na cestu na Slovensko, abych si mohla doklady vyřídit. Nelze ani vyjádřit, jak jsem všem, kteří mi pomohli, vděčná. Bez nich bych strávila Vánoce na ulici.“ Dobrovolníci se tento rok rozhodli, že se lidí bez domova zeptají, co by si přáli pod stromeček, a lidé z chebské farnosti se jim pak tato přání snažili splnit. „Mne se ptali také. Řekla jsem ale, že už mi jeden nádherný dárek dali a nic víc nechci.“

Dobrovolníci z Charity nepomohli ale zdaleka jen Ivetě Ilenčíkové. Štědrovečerní večeře byla připravená jak v noclehárně Betlém, kde si ji pod vedením pracovníků noclehárny přichystali sami klienti, tak v denním centru svaté Alžběty.

Minulý rok se večeře konala u nádraží. „Už minulý rok jsme plánovali uspořádat večeři v denním centru, ale nakonec jsme se rozhodli pro to nádraží,“ vysvětloval Petr Hruška, farář a ředitel Farní charity Cheb. „Bylo to víc lidem bez domova na očích. Letos je paní Anna Hirtová obešla a povzbudila, aby přišli sem.“

V denním centru měli přichystanou večeři lidé, kteří nesplňují kritéria ti pro přijetí do noclehárny Betlém. Jedna z klientek Betléma, která pomáhala s přípravou večeře v denním centru, uvedla, že vánoční večeře se nedají srovnat s jinými.

„Lidé se snaží být lepší,“ uvedla Lenka Jansová. „Když dostanou dárečky, je vidět, že jsou leckdy dojatí.“ Smutné je jen to, že mnohým nadšení do nového lepšího života příliš dlouho nevydrží. „Je to těžké. Když nemají zázemí, často po Vánocích spadnou do starých kolejí.“
Anna Hirtová, dobrovolnice, bez které by se celá akce v denním centru neuskutečnila, již dříve uvedla, že by se večeře nedaly realizovat bez velkého množství lidí.

A jaká byla loňská slova dobrovolnice, která často plní přání druhých? „Mně se splnil sen tím, že jsme toto mohli uspořádat,“ uvedla Anna Hirtová.