S nadšením vítají senioři každé úterý v chebském Domově pro seniory v Dragounské ulici briarda Jacka. S ním sem pravidelně dochází jeho majitelka Jindřiška Longaverová na canisterapii.

Například Jarmila Plichtová se na Jacka velice těší. „Mám zvířata moc ráda, také jsem je mívala,“ řekla vitální a energická devadesátiletá paní. I v pokročilém věku háčkuje a maluje a její výtvory zdobí celý Domov pro seniory. Pro Marii Brožovou, další z obyvatelek domova si pes chodí až na pokoj. Patří k jeho oblíbenkyním.

Pro Miloslavu Bognerovou, která je už pět týdnů upoutaná na lůžko je Jackova návštěva oživením dlouhého dne. „Jinak se ale nenudíme, máme tu zajištěný bohatý program,“ řekla.

To přesně vystihuje jedno z desatera, které je vyvěšené ve společenské místnosti: Stárnutí je zlozvyk, na který zaměstnaný člověk nemá čas. Ještě včera odpoledne vyráběli senioři tašky, na dnešek se chystá mikulášská besídka, nouze není ani o dětská a hudební vystoupení nejrůznějších sborů. Po hodině a půl obcházení pokojů a klientů konstatovala Jindřiška Longaverová, že je na psovi vidět únava a rozloučila se. „Ve čtvrtek nás čeká penzion pro seniory v chebské Mírové ulici. Tam budu docházet jednou za dva týdny a střídat to s léčebnou dlouhodobě nemocných,“ poznamenala. Je jediná, která se svým psem v Chebu nabízí canisterapii.