Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Do přechodu na zimní čas zbývá necelý týden

CHEBSKO - Pospíme si o hodinku déle

21.10.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Redakce

O hodinku déle si pospíme již tuto neděli. Také na Chebsku posuneme ve tři hodiny ráno velkou ručičku na druhou hodinu. Šedesát minut nám vezme zase až 29. březen.

Ačkoliv si mnozí lidé změnu na zimní čas pochvalují, odborníci vysvětlují, že ji lidské tělo tělo nepřijímá jinak než posun na letní čas.
„Za půl roku si zvykneme a přizpůsobíme se,“ pověděl chebský psycholog Ján Pobežal. „Nelze říct, že by tento posun byl lepší. Pro tělo je to také změna.“ A dodal, že se s tím tělo srovná přibližně za deset dní. Díky krátké době adaptace je také zbytečné se na posun připravovat.
Změny času se týkají především států mírného pásma. Například v tropickém pásmu by tento krok neměl smysl, protože se zde letní a zimní den svou délkou tolik neliší.


Zdroj: wikipedia

Letní čas

Letní čas je označení systémové úpravy měření času, při které se v letních měsících roku nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je o určitou hodnotu (obvykle o 1 hodinu) posunut dopředu.

Cílem letního času je úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení. Důvodem je, že většina lidí je aktivnější večer (po západu slunce) než ráno (před východem slunce).

Historie

Princip podobný letnímu času se asi poprvé objevil roku 1784 v dopise Benjamina Franklina vydavatelům časopisu Journal of Paris. Dopis však byl míněn ironicky, Franklin nenavrhoval zavedení letního času, ale aby lidé vstávali i chodili spát dříve, čímž by lépe využili denní světlo.

První vážně míněný návrh na zavedení letního času učinil londýnský stavitel William Willett roku 1907 ve své eseji The Waste of Daylight. Ačkoli se mu podařilo přesvědčit i jednoho z britských poslanců, návrh se nepodařilo prosadit.

V praxi byl letní čas poprvé zaveden za první světové války v roce 1916, a to hned v řadě evropských zemí. Jako první zřejmě letní čas zavedlo Švédsko od 14. dubna 1916 do 30. září téhož roku, ale v dalších letech v něm už nepokračovalo. Dále pak v Německu a v Rakousko-Uhersku, jehož součástí tehdy byly i české země, platil mezi 30. dubnem a 1. říjnem 1916. Tento letní čas se v obou říších uplatňoval až do roku 1918. Také Velká Británie si upravila hodinky a letní čas zde ve třetím válečném roce fungoval mezi 21. květnem a 1. říjnem 1916.

Dne 19. března 1918 byla v USA zákonem zavedena časová pásma (tehdy již používaná na železnici), se kterými byl zavedeno i používání letního času (počínaje 31. březnem) po zbytek 1. světové války. Letní čas platil v letech 1918 a 1919, byl však natolik nepopulární (lidé tehdy vstávali i chodili spát dříve), že tento zákon byl poté zrušen.

V Rusku byl letní čas poprvé zaveden v roce 1917, v některých obdobích ve 20. letech byla hodinová ručička posunuta o dvě, nebo dokonce i o tři hodiny dopředu. Těžko tedy říct, jestli to byl čas letní, nebo spíše upravený. Po několikaleté přestávce byl v SSSR znovu čas změněn v roce 1930 a lišil se od pásmového času o jednu hodinu, tedy jakoby letní čas platil po celý rok. (Ostatně stejnou věc v současnosti praktikují Francie a Španělsko, které by zeměpisně patřily do stejného časového pásma jako Velká Británie.) Za 2. světové války v letech 1943 a 1944 byl k tomuto posunutému času ještě zaveden další letní posun o jednu hodinu, čímž se hodinky dostaly o dvě hodiny napřed vůči časovému pásmu.

Letní čas byl znovu zaveden v důsledku úsporných opatření za druhé světové války. V českých zemích (tehdy v Protektorátu Čechy a Morava) fungoval nepřetržitě (!) od 1. dubna 1940 až do 4. října 1942, dále pak v letních měsících let 1943–1949. Na přelomu roku 1946 (1. prosince 1946 – 23. února 1947) byl zaveden také tzv. zimní čas, kdy byl čas posunut o jednu hodinu dozadu – tento opačný posun je zřejmě světovým unikátem. Příslušné vládní nařízení bylo vydáno 27. listopadu, tedy čtyři dny před změnou.

Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend (v noci ze soboty na neděli) a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší – trvá až do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po větší část roku než čas pásmový. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii, takže se přizpůsobilo i Česko.

Letní čas v ČR a ve světě

Na letní čas se v ČR každý rok přechází poslední neděli v březnu, kdy se z 01:59:59 SEČ (středoevropského času) posunou hodiny na 03:00:00 SELČ (středoevropského letního času). Letní čas končí poslední neděli v říjnu, kdy se z 02:59:59 SELČ hodiny posunou na 02:00:00 SEČ. Toto uspořádání platí od roku 1996, do té doby byl konec letního času obvykle poslední neděli v září.

Letní čas je pochopitelně záležitostí zemí mírného pásma. V tropickém pásmu se délka dne v létě od délky zimního dne neliší natolik, aby mělo zavedení letního času smysl. Obdobně v polárních oblastech, kde polární noc trvá půl roku, nemá samozřejmě letní čas smysl.

Ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky se letní čas používá. Podle pravidel EU přechod nastává ve všech časových pásmech současně, v 1:00 UTC (tzn. 2:00 SEČ, resp. 3:00 SELČ), poslední neděli v březnu, resp. říjnu.

Státy na jižní polokouli mají léto v době, kdy je na severní polokouli zima, tudíž i letní čas tam oproti severní polokouli platí v opačné části roku; proto časový posun mezi ČR a např. Chile může být podle aktuálního data buď 4, 5, nebo 6 hodin.

Argumenty pro a proti

Argumentem pro zavádění letního času jsou především již dříve uvedené energetické úspory. Občas se také argumentuje pro letní čas tím, že se poněkud zmírňují některé energetické špičky.

Letní čas je také terčem kritiky. Někteří lidé argumentují tím, že energetické úspory jsou diskutabilní. Podle měření zaměstnanců Pražské energetiky je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu jednoho procenta, v letních měsících nemá letní čas na spotřebu elektrické energie v podstatě žádný vliv, protože přirozené osvětlení je i tak dost dlouhé a prodloužení letního času do října znamenalo v porovnání s předchozími roky ztrátu, protože ztráty za říjen se vyrovnají úsporám za září. Rakouský svaz podnikatelů v energetice uvádí, že zavedení letního času již několik let nepřináší energetické úspory, ale naopak vede ke zvýšené spotřebě pohonných hmot, neboť Rakušané jezdí svými auty do pozdějších večerních hodin.

Častý argument odpůrců je, že časový posun mnoha lidem působí zdravotní potíže. Mezi nepříznivé následky letního času podle těchto kritiků patří i zvýšené množství dopravních nehod ve dnech po přechodu na letní čas či zpět a podobně.

Někteří lidé místo dvou změn času každý rok navrhují přejít na „letní čas“ celoročně, tzn. trvale přijmout sousední časové pásmo. Tato myšlenka se objevuje hlavně ve Velké Británii, pro kterou by to znamenalo přechod na SEČ, tzn. sjednocení časového pásma s většinou Evropy.


Autor: Václava Simeonová

Jaký vliv má na vás změna letního času?

Žádný

50 %

Za pár dnů si zvyknu

0 %

Změnu času bych nejraději zrušil

50 %

Hlasovalo: 4

Anketa byla ukončena

21.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Stávka: Lékaři i lékárníci protestují

Tasili zbraň. A tajní policisté jsou teď proto trestně stíhaní

Karlovy Vary, Plzeň – Kauza tajných policistů, kteří se zbraní v ruce ohrožovali řidiče v Plzni, protože je bliknutím upozornil na to, že se na silnici vozem pohybovali riskantně, má další pokračování.

Red Bull Air Race: Karlovarský pilot Kopfstein v Masters Class v TOP5

Karlovy Vary – Paráda, paráda a ještě jednou paráda. Karlovarský pilot Petr Kopfstein ve službách Teamu Spielberg si řádně užil závěrečný podnik Red Bull Air Race 2017.

Vzácné poklady na vlastní oči

Zámek Kynžvart - Honosnou šavli knížete Metternicha, rozsáhlou numismatickou sbírku, kroniku města Chebu a mnoho dalších vzácných pokladů mohou vidět návštěvníci zámku Kynžvart.

Svátek oslaví koncertem

Cheb - Vedení města Chebu chystá koncert k 99. výročí vzniku samostatného československého státu. Slavnostní koncert se uskuteční v sobotu 28. října od 19 hodin v Západočeském divadle v Chebu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení