Ježci jsou zvířata s noční aktivitou, pouze jedinci s vysokým příjmem potravy (např. kojící samice) můžou být aktivní i za denního světla. Najdeme-li ježka venku během dne, pozorujeme jeho chování a zvážíme, zda-li není nemocen. Zraněný či nemocný ježek se pozná podle jeho chování. Je malátný, obtížně se pohybuje, při dotyku rukou nenaježí bodliny a nestočí se do klubíčka, může kašlat nebo mít výtok z nosu, mohou jít vidět zranění.
Jestli-že se ježek narodí v pozdním létě, nemusí dorůst do potřebné velikosti. Hmotnost ježků v listopadu musí dosáhnout 600 – 700 g, aby byli schopni přezimovat. Většinu ježků, kterým musíme pomáhat k přežití, tvoří tedy nevyspělá mláďata. Ježci se ukládají k zimnímu spánku během října, ale závisí to na počasí a regionu.
Pokud najdeme aktivního ježka v zimě, znamená to, že mu došly energetické zásoby nutné pro hibernaci. Bez naší pomoci by nepřežil.
Může se stát, že ježek uvízne v nějaké pasti (zamotá se do sítě, igelitové tašky, uvízne v plechovce, spadne do díry, jímky, kanálu, zahradního jezírka, bazénu apod.) V těchto případech ježka opatrně vysvobodíme a zkontrolujeme, jestli není zraněný.
Jestli-že se rozhodneme pro záchranu nalezeného ježka, přeneseme ho nejlépe v papírové krabici nebo přepravce pro drobná zvířata s otvory na dýchání. Abychom mohli ježka připravit k zazimování, musíme provést několik následujících kroků:
· Zbavíme ho vnějších parazitů – blech, klíšťat, roztočů, muších larev apod. (vhodný přípravek koupíme nejlépe u veterináře). Při postřiku zvířete nesmíte zasáhnout obličejovou část. U malých ježčích kojenců je použití postřiků nevhodné, odblešíme je podržením nad tekoucí vodou (nenamáčíme) a blechy vyskáčou, klíšťata vytočíme pinzetou.
· Zbavíme ho vnitřních parazitů – poraďte se s veterinářem.
· Ubytování pro ježka – postačí ohrádka vystlaná novinami nebo senem, které musíme pravidelně měnit, papírová krabice nebo dřevěná boudička pro nocování.
· Čím ježka krmit? Vhodné je nasekané hovězí maso, drůbeží krky smíchané s vařenými vlasovými nudlemi, rýží nebo vločkami (nemusí být vařené). Můžeme krmit také kočičími granulemi či konzervami. Jako doplněk lze v malém množství podávat piškoty, tvaroh, nahrubo nastrouhaný netučný sýr, rozinky, ovoce. K pití se podává voda. V žádném případě nedáváme ježkům kravské mléko, vepřové maso, uzeniny, solená, kořeněná jídla a tučná jídla, čerstvé pečivo.
· Zazimování – jakmile ježek dosáhne hmotnosti 600 – 700 gramů, nachystáme mu v chladné místnosti, kde nemrzne, zimoviště. Vhodná je opět boudička dobře izolovaná (vystlaná novinami) a menší výběh. Podáváme suchou potravu (kočičí granule, rozinky) a měníme vodu, protože se může několikrát během zimy probudit.
· Po probuzení ježka ze zimního spánku (během března a dubna) jej musíme opět dokrmit do hmotnosti 600 – 700 g, protože přes zimu ztratí až 20 % své hmotnosti.
· Vypuštění ježka do volné přírody je vhodné v dubnu až květnu, kdy průměrná teplota neklesá pod 5 °C. Ježka odneseme nejlépe na místo, kde jsme jej našli. Pokud je toto místo nevhodné, snažíme se najít jiné lepší poblíž. Vypouštíme jej v podvečer v blízkosti vhodných úkrytů (např. keře), kde nehrozí nebezpečí napadení jinými zvířaty.
· Je důležité ježka, o kterého se staráme, pravidelně vážit, jestli rychle nehubne (mohl by být nemocen nebo mít parazity) nebo naopak, jestli moc nepřibírá (nevhodná strava).
· Pokud najdete ježka (nebo i jakékoliv jiné nemocné či zraněné zvíře), který potřebuje pomoc, ale nemáte odvahu nebo možnosti se o něj postarat, tak kontaktujte nejbližší záchrannou stanici pro živočichy.
