Studenti Gymnázia Cheb získali svým jarním vítězstvím v celostátním kole ve snad vůbec nejnáročnější fyzikální soutěži studentů středních škol – na Turnaji mladých fyziků - právo reprezentovat Českou republiku v mezinárodním finále. Letos se světový turnaj koná od 20. do 30. července na Nankai University v TianJin v Čínské lidové republice.
Jenom díky podpoře Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, zřizovatele školy (Rady Karlovarského kraje) a v neposlední řadě také rodného města Cheb mohl tým chebského gymnázia uskutečnit tak vzdálenou cestu a porovnat své síly se světovou elitou.

Letíme na druhý konec světa
Reprezentační družstvo České republiky, tvořené Josefem Hazim, Le Quang Dangem, Miroslavem Kozákem, Františkem Koudelkou a Ondřejem Matějkou, se spolu s pedagogickým doprovodem vydalo v pondělí 20. července na velkou cestu. Nevím, jak dlouho cestoval do Číny Marco Polo, ale Boeing 747, druhý největší dopravní letoun světa, zvládl trasu 7950 km z evropského Frankfurtu am Main do čínského Pekingu za 10 hodin letu.
Přistání, které ukončilo bezproblémový let, proběhlo přesně podle letového řádu v 11:30 místního pekingského času. Na obrovském a supermoderním letišti v čínském hlavním městě čekala chebskou výpravu kromě obligátní pasové kontroly také lékařská miniprohlídka, spočívající ve vyplnění jakéhosi „prohlášení o bezinfekčnosti“ a průchodu rámem, který registruje případnou zvýšenou tělesnou teplotu. Všichni čínští úředníci se také důsledně chrání rouškou přes celou spodní část obličeje, takže jsou vidět jen jejich zkoumavé oči. Všechno dobře dopadlo a čínští pořadatelé se nám u východu ohlásili velkou cedulí 22nd International Young Physicists´ Tournament (22. Mezinárodní turnaj mladých fyziků).

První dojmy z Číny
Venkovní teplota je 35 stupňů Celsia. Přistavený, a naštěstí také klimatizovaný, autobus naložil kromě družstva a doprovodu ČR i několik ostatních týmů, které také v tuto dobu dorazily na velké fyzikální klání (například Velkou Británii, Francii, ale i Rusko a Indonésii). Více než dvouhodinová cesta po dálnici mezi Pekingem a TianJinem je lemována prázdnými loukami a překvapivě také upravenými a hustými řadami nejrůznějších vysázených stromků. Kromě všudypřítomných stožárů a drátů vysokého napětí většinou ani živáčka.

V Číně, alespoň určitě poblíž Pekingu, se všude staví a buduje, z každého města se tyčí les stavebních jeřábů. Ani TianJin není výjimkou. Místní Nankai University je umístěna v uzavřeném areálu o ploše několika kilometrů čtverečních. Není tu samozřejmě jen katedra fyziky, ale univerzita nabízí celou škálu dalších oborů, včetně humanitních. Budovy jsou od nejstarších tradičních (univerzita byla založena roku 1919) přes klasickou „stalinskou“ architekturu, známou i od nás z padesátých let, až po nové budovy podle současných architektonických trendů. Místní se v kampusu pohybují nejčastěji na kolech či tříkolkách již úctyhodného stáří, eventuálně na malých skútrech na elektrický pohon. Protože jsou oba typy dopravních prostředků velmi tiché, a navíc jejich majitelé odmítají večer svítit, musíte si dát pozor, aby nedošlo k nepříjemné kolizi.

Česká výprava je ubytována v hotelu Aida a stáří jeho pokojů i řady zařízení koresponduje s věkem celé univerzity, ale alespoň je na pokojích klimatizace i koupelna a do jídelny to není daleko. Jídlo je typicky čínské, čtyři druhy masa (drůbeží, vepřové, hovězí a ryba) a plno zeleniny a nechybí ani jídlo obsahující houby. Každý si vybere alespoň něco. K tomu ještě místní speciality – pokusy o zákusky (obvykle cosi jako máslová sušenka nebo něco jako sladké knedlíky).

A jde se na věc!
Druhý den ráno po snídani probíhá slavnostní zahájení turnaje. Nejdřív proslovy, pak trocha kultury - ukázky tradiční čínské pantomimy, resp. čínské opery, která tu probíhá za ohlušujících a zvláštních zvuků vyluzovaných z ještě podivnějších nástrojů. O přestávce mají účastníci výjimečnou příležitost pozorovat právě probíhající částečné zatmění Slunce. Klima v této oblasti Asie připomíná doslova prádelnu, je nejen vedro, ale ve vzduchu je tolik vodních par, že vzniklá mlha účinkuje i jako filtr, přes nějž můžete černý okraj Měsíce „vykusující“ kus slunečního kotouče vidět i neozbrojeným okem!
Po slavnostních ceremoniích přichází nakonec důležité losování. Pro první den jsou to soupeři z Rakouska a Bulharska. Los nám nepřál a referujeme jako první, což je nevýhoda, protože tyhle body se ztrojnásobují a porota je vždycky na začátku na body skoupá. A opravdu, po prvním dnu to nevypadá příliš slavně. V průběžném pořadí vedou Korejci, za nimi Nový Zéland, Austrálie a Singapur. Jsou ale před námi další utkání, družstva se v rolích referujících, oponentů a hodnotitelů střídají. Úlohy Turnaje mladých fyziků jsou originální, obecně formulované a přitom velmi náročné fyzikální problémy podobné úkolům, které řeší vědci při zkoumání skutečných fyzikálních jevů. Nikdo v podstatě nezná jednoznačnou odpověď, dokonce ani jejich autoři a členové hodnotících komisí. Jsou to úlohy ze všech oborů fyziky, ze života, z přírody, které zachycují i souvislosti a vzájemné vazby fyziky na techniku, ekonomii, zdravotnictví, biologii, dopravu a sport. Předpokládá se hluboké porozumění dané problematice a od soutěžících je vyžadována pohotová, věcně správná a logická argumentace. Průběh diskuse, která celá probíhá v anglickém jazyce, veřejně hodnotí komise předních odborníků.
Jedna z úloh, které dnes soutěžící řešili, předkládala úkol vysvětlit vznik tzv. „strašidelných obrázků“ – což jsou světlé skvrny připomínající „duchy“, které se někdy objevují na fotografiích pořízených bleskem. Kromě vysvětlení bylo požadováno objasnit, na jakých fyzikálních okolnostech vznik jevu závisí, a podat jeho teoretické vysvětlení a ilustrovat ho také experimentálně.

Problémové úlohy fyzikálního turnaje představují opravdu těžké oříšky na rozlousknutí, uvidíme, jak se našim borcům bude dále dařit.

Jaroslav Kočvara, TianJin, Čína