Studenti a pedagog chebského gymnázia si zaběhli maraton. A ne tak ledajaký - Pražský mezinárodní maraton. Shodují se, že byla atmosféra úchvatná, a tak by si závod příští rok rádi zopakovali.

Studenti museli absolvovat nesnadnou cestu, než se na republikové finále juniorského štafetového maratonu do Prahy dostali. Ve školním kole se o nominaci utkalo šestnáct studentů.

„Vlastně všichni, kteří jsme to šli ve škole zkusit, jsme sportovci,“ řekl osmnáctiletý student Petr Roth. „Jen dva z týmu jsou ale zaměření přímo na běh.“ I přesto nebyl žádný zvláštní trénink potřeba. Nakonec se do výběru dostalo deset studentů. „V každém týmu musejí být minimálně tři dívky,“ vysvětlil Petr Roth. A v krajském kole se gymnazistům opravdu vedlo - zvítězili s velkým náskokem.

V celorepublikovém finále v Praze se sešlo 23 škol, včetně sportovních. Kromě toho byly do soutěže pozvané i zahraniční školy. „Dali jsme si za cíl, že bychom rádi skončili přibližně v polovině celkového pořadí, což se nám vlastně povedlo,“ řekla členka týmu, sedmnáctiletá Petra Glazerová. „Umístili jsme se jako patnáctí.“ V tomto složení se tým zúčastnil akce poprvé, proto bylo pro účastníky důležité nasát atmosféru.

„Ale příští rok bychom rádi jeli zase. Kromě jednoho maturanta ještě na škole všichni budeme,“ řekla Petra Glazerová.
Velkou smůlu měl osmnáctiletý Jan Maliňak. Podle svých kolegů i pedagoga byl jedním z největších tahounů, zároveň ale také smolařů. „Před krajským kolem onemocněl, takže se jej nemohl zúčastnit, přestože si předtím nominaci suverénně vybojoval,“ vysvětloval pedagog chebského gymnázia Milan Kůtek. I přes to jel Jan Maliňak své spolužáky a svého učitele podpořit po postupu do Prahy. „Bylo mi samozřejmě líto, že jsem neběžel, ale i tak jsem nasál tu neopakovatelnou atmosféru,“ řekl student. Příští rok by se zúčastnit chtěl.

„Díky tomu, že jsem jel, tak vím, jak to tam chodí.“
Juniorský štafetový závod byl součástí hlavního maratonského závodu, který běžel také pedagog Milan Kůtek. „Na startu bylo šest tisíc běžců. První člen naší štafety, David Poloch, vybíhal prakticky v první řadě s nejlepšími africkými i českými závodníky,“ sdělil.

„Já osobně jsem letos zkusil maraton již podruhé.“ Minulý rok měl ale kantor zdravotní potíže. Letošní výsledek byl o více než půl hodiny lepší. „Ve své kategorii českých veteránů jsem skončil na 50.místě. Celkově to bylo 853. místo, což je, myslím, mezi všemi šesti tisíci běžci docela slušný výsledek. Když budu zdravý, zaběhnu si maraton i příští rok.“ Ale dodal, že by rád pokořil hranici tří hodin a třiceti minut. A co pedagoga na
závodě potěšilo nejvíc?

„Bylo opravdu fajn, když jsem viděl,
jak mě podporují studenti.“