Smlouva na zřízení německého válečného hřbitova v Chebu je těsně před podpisem. S radnicí i chce podepsat německý Spolek pro válečné hroby.
„Smlouva se už překládá do češtiny. Nahlédl jsem do ní a na první pohled neviděl nic, co by bylo v rozporu s usnesením zastupitelstva,“ informoval chebský místostarosta Michal Pospíšil. Podle něj už nic nebrání tomu, aby v Chebu vojenské pohřebiště vzniklo.

Jeho výstavba má ale v Chebu řadu odpůrců. Ti navrhují vypsat ve městě referendum, zda lidé vůbec takový hřbitov chtějí. Odpůrci také poukazují na nedávné události v Jihlavě, kde chtěli čeští neonacisté uctít oběti druhé světové války položením věnců na hroby německých vojáků.
„Ukázky z vystoupení neonacistů na vojenském hřbitově v Jihlavě nutí k zamyšlení nad realizací tohoto záměru v Chebu,“ řekl Petr Novák, jeden z členů přípravného výboru pro referendum.

Podle něj by vyhlášení referenda bylo nejjednodušším řešením problému. Radnice mohla další jednání s německým spolkem podmínit právě výsledkem referenda. „Je jednodušší, když referendum vyhlásí starosta, než sehnat 10 procent voličů oprávněných ve městě volit,“ poznamenal Novák.
Chebský starosta Jan Svoboda ale považuje referendum za zbytečné. „Přišli by pouze odpůrci. Kvůli malému voličů by referendum bylo neplatné. Jen bychom zbytečně utráceli,“ domnívá se starosta.

Obavy z podobných událostí jako v Jihlavě starosta nemá. „Máme zákon o zákazu propagace nacismu a komunismu. Takové akce budeme zakazovat,“ uvedl starosta. Větší obavy má z právníků a jejich vykládání zákonů.

Vyjádření radnice k problému hřbitova

Stanovisko radnice k vojenskému hřbitovu

Vloni oslovil město Lidový spolek pro péči o válečné hroby se sídlem v Kasselu se žádostí o prověření možnosti uložení ostatků 4 až 7 tisíc německých obětí války na chebském hřbitově, kterou podpořilo i velvyslanectví SRN v ČR. Na základě výsledků jednání vedení města s představiteli spolku schválilo zastupitelstvo vloni v listopadu záměr na zřízení hřbitova pro uložení ostatků vojáků padlých v ČR v období světových válek na rozloze 1,44 hektaru v zadní části hřbitova - za podmínek vybudování vojenského hřbitova na náklady zájemce, poskytnutí příspěvku na zvelebení civilní části hřbitova (odvodnění, oplocení atd.), vybudování cest od nového parkoviště na současný hřbitov, finančního krytí rekonstrukce starých hrobek a úhrady podílu nákladů na rozšíření kaple. Celkem má německá strana jen na úpravy civilní části přispět 24,6 milionu korun. Nájemné za místa nelze u válečných hrobů podle zákona o pohřebnictví uplatnit. Německá strana podmínky po řadě jednání nakonec přijala a o záměru zřízení vojenského hřbitova v Chebu jednali i ministři zahraničí obou zemí. Realizace záměru se předpokládá v průběhu let 2008 a 2009. Nyní probíhají přípravy příslušných smluv.

V médiích je záměru vybudování vojenského hřbitova věnována značná pozornost. Kromě komentování reálného stavu jsou občas uváděny polopravdy i nepravdivé informace. K vysvětlení problematiky válečných hrobů získalo město stanovisko ministerstva obrany:
Péče o německé hroby byla na našem území zabezpečována na základě Smlouvy mezi ČSFR a SRN o dobrém sousedství a přátelské spolupráci (z r. 1992). Podle ní požívají čs. i německé hroby stejnou ochranu a smluvní strany musí podporovat spolupráci mezi organizacemi pro péči o tyto hroby. V době před přijetím zákona o válečných hrobech byl za takovou organizaci považován Výbor pro lidská práva ČR, v jehož zastoupení uzavřela firma Pargent úmluvu s Volksbund Deutsche Kriegsgräberfürsorge, Kassel. V souladu s ní byly prováděny exhumace a ostatky soustřeďovány do vybraných pohřebišť. Účastníci smlouvy však nemají zajištěna nová místa pro ukládání. Neuzavřou-li dohodu s některým provozovatelem pohřebiště, bude nezbytné přistoupit k vrácení ostatků na pohřebiště obcí, ze kterých byly exhumovány.

Exhumace byly provedeny z rozhodnutí německé strany a ta také odpovídá za jejich nové pohřbení. Přemístění ostatků do SRN však lze uskutečnit pouze z jejího rozhodnutí. Podle Dodatkového protokolu (r. 1977) k Ženevským úmluvám (r. 1949) o ochraně obětí může smluvní strana, na jejímž území se nacházejí válečné hroby, navrhnout, že usnadní návrat ostatků do domovské země, jestliže neexistují dohody o péči o tyto hroby a domovská země zemřelého není ochotna udržovat hroby na vlastní náklady. Obě podmínky musí být splněny současně. V případě exhumovaných ostatků německých vojáků existuje v úvodu zmíněná smlouva a navíc německá strana opakovaně deklarovala zájem o hroby vojáků pečovat.

K objasnění problematiky lze uvést také údaje o německých vojenských pohřebištích ve střední a východní Evropě. Nyní jich tu je 117 (z toho 46 sběrných pohřebišť) - nejvíce na území Ruské federace (17), Maďarska (15), Polska (13), ČR (10), Estonska (9), Litvy (9), Ukrajiny (8) a Slovenska (6). V ČR jsou na válečných hřbitovech v Mar. Lázních, K. Varech, Plzni, Rakovníku, Jihlavě, Brně, Olomouci, Opavě a Valašském Meziříčí pohřbeny ostatky zhruba 20 tisíc německých padlých a dalších asi 10 tisíc bylo nebo bude na našem území exhumováno a uloženo na vojenských pohřebištích. Sběrná pohřebiště ostatků exhumovaných na území ČR jsou v Mar. Lázních, Brně a Valašském Meziříčí. Charakter sběrného pohřebiště bude mít i vojenský hřbitov v Chebu. Základní úprava bude prostá, s využitím stávajících zbytků cest a páteřních alejí. V pravidelných řadách bude vždy pro ostatky 8 padlých vztyčen 1 kamenný náhrobek ve tvaru kříže. Současně s vybudováním vojenského hřbitova zafinancuje německá strana zmíněné úpravy civilní části tak, aby byl hřbitov jako celek důstojnou součástí města, sloužící jako pietní místo rozloučení a vzdávání úcty zesnulým občanům Chebu. Uvedený záměr se může stát příspěvkem našeho města k porozumění a vyrovnání se s dějinami ve sjednocené Evropě.

Vedení města Chebu