Zřízení válečných hrobů na chebském městském hřbitově už nic nestojí v cestě. Společnou dohodu včera podepsali chebský starosta Jan Svoboda a předseda německého Lidového spolku pro péči o válečné hroby Reinhard Führer. Série mnoha jednání tak dospěla ke svému konci. Slavnostního aktu se zúčastnili také německý velvyslanec v České republice Helmut Elfenkämper a zástupce českého ministerstva zahraničí Tomáš Kosta.

„K dohodě nás vedla hlavně úcta k lidským ostatkům,“ uvedl chebský starosta Jan Svoboda. „Její podpis je akt smíření. Zřízení hrobů je svázáno s minulostí, ale my se orientujeme na budoucnost,“ zdůraznil.

V podobném duchu se nesly i projevy ostatních účastníků slavnostního aktu. „Cesta k dohodě nebyla jednoduchá. Dobrá je ale skutečnost, že k ní došlo mezi lidmi na základě jejich rozhodnutí a ne na základě příkazu ze shora,“ řekl Tomáš Kosta.

„Jedná se o další krok k normalizaci vztahů. Cestou sem jsme přejeli hranice, které už vlastně nejsou,“ prohlásil Reinhard Führer z německého spolku. „Ještě před několika lety by to byl nemyslitelný krok,“ dodal.

Odpůrci hřbitova

Zřízení válečných hrobů na chebském městském hřbitově přijímá sice velká část Chebanů poměrně vlažně, najdou se mezi nimi i silní odpůrci. Ti chtějí k otázce jejich vybudování vyhlásit místní referendum. Začali už sbírat podpisy na petici o jeho vyhlášení. Referendum navrhují uspořádat zároveň s volbami na podzim letošního roku.

„Bez ohledu na podpis dohody budeme pokračovat ve sběru podpisů potřebných pro vyhlášení referenda,“ uvedl člen přípravného výboru pro vyhlášení místního referenda Petr Novák z Chebu.

Hřbitov

Práce na chebském hřbitově se mají uskutečnit v letošním a příštím roce. A to jak na jeho vojenské, tak civilní části. Vznik vojenského hřbitova chebská radnice podmínila nutnými investicemi do celkového zvelebení celé lokality. Německý spolek tyto podmínky nakonec přijal.
Nákladem 24,6 milionu korun má dojít k odvodnění celého hřbitova, vybudování nového oplocení, rekonstrukci starých německých hrobek a rozšíření hřbitovní kaple.

Vojenské pohřebiště má zaujmout plochu 1,44 hektaru. Budou zde uloženy ostatky více než čtyř tisíc německých obětí války.
Jeho základní úprava bude jednoduchá, využity přitom budou stávající zbytky cest a páteřní aleje. V pravidelných řadách bude vždy pro ostatky osmi padlých vztyčen jeden kamenný náhrobek ve tvaru kříže.

V České republice existuje v současné době deset německých válečných hřbitovů, z toho v Karlovarském kraji jsou dva. V Mariánských Lázních a Karlových Varech.

Vojenský nebo válečný hřbitov

(zpracoval: Klub válečné historie AVZO Cheb, Josef Merta)

Cheb/ Nejasné téma i název, kterým se zabývají poslední dobou nejenom občané města Chebu. Co to bude a jaký název je vlastně pravý? Bude to vojenský nebo skutečně válečný hřbitov, který vznikne v Chebu?
Od roku 1943 je chebský hřbitov hřbitovem válečným. Ve sporném prostoru jsou pohřbeny oběti válečných akcí (nálety a podobně).
V prvých letech zde byli pohřbívání i zajatci různých národností. Pro tyto byl v poslední době určen samostatný úsek, který je částečně mimo vlastní hřbitov. Jsou zde uloženi převážně sovětští váleční zajatci.
Zadní část hřbitova byla ze začátku určena pro čestné hroby, které již později nestačily. Především po náletech začal být na hřbitově značný nedostatek místa, a proto se začalo s používáním hromadných hrobů.
V tomto případě nebyla stanovena žádná hranice – jak v počtu hrobů, tak i v tom, jaké národnosti může být nebožtík. Jsou zde pohřbeny děti, dospělí, vojáci a to nejen německé národnosti.
Obecná úcta k obětem války je vyjádřena ´Zákonem o válečných hrobech´, který je podepsán prezidentem republiky. V tomto zákoně jsou stanovena jasná pravidla, jak pro občany, tak i pro státní orgány. Zákon neřeší otázku národností. Takže mimo zajatecké pohřebiště v prostoru označeném ´16a´ má stejný statut hromadný hrob v oddělení 17 a 18 a dalších, kde jsou pohřbeni vojáci nejen Wehrmachtu, vojáci Vlasovovy armády, sovětští občané zavlečení na práci, polští dělníci, nebo civilisté či děti z Chebu, jejichž identita je známa. V tomto prostoru jsou uloženi i zemřelí občané ze sběrných táborů určených k odsunu.
V obvodu města Chebu je pouze jeden oficiální vojenský hřbitov. Jedná se o ten v Podhradu. Ale i zde jsou uloženy ostatky sovětských válečných zajatců.
K problematice hřbitova je mnoho otázek, ale také mnoho konkrétních odpovědí, takže nezávidíme vedení města při jednání s organizátory dovozů ostatků z Brd a řešení situace tak, aby byl dodržen zákon a úcta k těm, kteří plnili svoji povinnost.
Za Klub válečné historie AVZO Cheb
Josef Merta, Cheb

A radnice mlčí jako hrob.


Po televizním vystoupení našeho p. starosty jsem před posledním zasedáním zastupitelstva 24.4.2008 předložil jako občan a člen přípravného výboru pro vyhlášení místního referenda v písemné formě dotazy týkající se zřízení vojenského hřbitova v Chebu. Při osobním jednání v průběhu zasedání mi p. starosta slíbil, že na dotazy bude odpovězeno písemnou formou a já odpovědi zveřejním na portále města. Bohužel měsíc uplynul a odpověď nepřišla žádná. Proto tyto otázky pokládám vedení radnice touto formou.

Jako jeden z členů přípravného výboru pro vyhlášení místního referenda stále zjišťuji, že občané města byli po celou dobu jednoho roku, kdy probíhají jednání s německou stranou, informováni o této otázce pouze sporadicky krátkými zprávami v Radničních listech, kde bylo konstatováno že jsou tato jednání vedena. Až v souvislosti s vyjádřením ministra zahraničí o přípravě smlouvy se do regionálního tisku dostaly zprávy o možné podobě vojenského hřbitova. Na můj dotaz k této podobě v rámci diskuze p. místostarosta nereagoval(list č.9-7.6.2007). Samotná radnice vydala stanovisko k vojenskému hřbitovu až 16.4.2008.

Proto se ptám proč radnice informovala veřejnost o budoucí podobě tohoto hřbitova tak pozdě? Tyto vojenské hřbitovy jsou obnovovány podle naprosto stejných provedení na našem území.

Dle odpovědi tiskové mluvčí v rámci diskuze na webu města dne 23.11.2008(list č.5) je patrné, že zastupitelé schválili záměr na zřízení vojenského hřbitova( za stávajícím městským směrem na Podhrad). Kromě finančních podmínek bylo stanoveno, že v něm nebudou umístěny pouze ostatky německých vojáků z 2. světové války, ale i ostatky všech padlých ve válkách. Na závěr je napsáno, že bez ohledu na výsledek jednání s německou stranou se v rozpočtu města na rok 2008 počítá s částkou 7,5 mil.Kč.

Proto se ptám jak je naplněna tato podmínka ve smlouvě německou stranou, která má tento vojenský hřbitov na své náklady vybudovat? Nebo radní od této podmínky ustoupili výměnou za finanční příspěvek na rekonstrukci civilní části hřbitova? Podle vyjádření bývalého starosty O.Miky předcházející jednaní skončila právě na této neshodě.

Je současná akce (Cheb- Dolní Dvory, rozšíření hřbitova- veřejná zakázka) finančně zajištěna z částky stanovené v městském rozpočtu( oněch 7,5 mil.) a nebo je s ní počítáno v rámci přislíbené částky 24 mil.Kč německou stranou?
V odpovědi na můj dotaz co bude s opravenými hrobkami bývalých chebských občanů mi bylo sděleno , že pravděpodobně zůstanou v majetku města. Má již město vzhledem k tomu že částka na opravy těchto hrobek je zhruba 5,5 mil. Kč představu o tom, co bude s hrobkami dále? Byl jsem ujištěn, že prodávat se nebudou. Budou v rámci usmíření navráceny německým občanům?
Všeobecně je známo, že městský hřbitov stojí na vodě a rozpad ostatků je pomalejší. Plocha plánované vojenského hřbitova zasáhne i hroby německých občanů pohřbených v roce 1945 včetně dodatečně ukládaných ostatků do roku 1967. Jak bude naloženo s těmito ostatky? Je dostatečné vyvěšení oznámení na stromy v uvedené části hřbitova s tím, že pokud se neozvou pozůstalí do konce července správě hřbitova nebo měst. úřadu budou hroby zrušeny?
Platí pro založení válečného hrobu (ne obnoveného nebo rekonstruovaného) podmínky stanovené zákonem 122/2004 Sb. nebo bude dojednána výjimka? Bude pro pohřbení 4000 ostatků postaveno cca 500 křížů?
Počítá německá strana , v případě že je hřbitov koncipován jako sběrný, kromě jednorázového pohřbení s dalším doplňováním po provedení dalších exhumací?
Jaký bude další časový plán projednávání záležitostí kolem smlouvy a zahájení prací. Časový horizont je nutný pro stanovení ukončení podpisové akce pro vyhlášení místního referenda.
Jsem přesvědčen o tom, že žádná z těchto otázek nevyžadovala déle trvající ověřování , aby nemohla být zodpovězena stručně a v termínu kratším než jeden měsíc.

Podle informací z tisku bude smlouva podepsána příští týden. Je paradox, že zastupitelé doposud neviděli návrh ani neznají obsah. Proto se jako občan ptám:
Kdy a kde bude podepsaná smlouva zveřejněna ?
Na kolik let se město zaváže k bezplatnému pronájmu plochy hřbitova pro německý vojenský hřbitov?
Kdo bude vlastníkem těchto hrobů (město Cheb nebo Spolek ) ?
Budou na náhrobních křížích zveřejněna pouze jména a datum narození a úmrtí nebo i vojenská hodnost a druh zbraně?
Který odbor městského úřadu bude mít na starosti dle zákona o voj. hrobech evidenci válečných hrobů včetně jmenných seznamů a zákonem stanovené dokumentace?
Bude vlastník těchto hrobů požadovat od ministerstva obrany v souladu se zákonem 218/2000Sb dotaci na údržbu těchto hrobů ?
Informovala německá strana vysídlence z Chebu nebo krajanské spolky o zámyslu využít pro vybudování vojenského hřbitova starou část chebského hřbitova, kde jsou pohřbeni jejich příbuzní?
Bude v Radničních listech dána možnost vyjádření svých postojů i přípravnému výboru pro vyhlášení místního referenda v otázce zřízení vojenského hřbitova?

Petr Novák,

člen přípravného výboru pro vyhlášení místního referenda