Jen část gotických hradebních bašt, věží a zdí nebo barokního opevnění města Chebu se dochovalo do současné doby. Většina z nich byla zbourána po zrušení pevnosti a prohlášení Chebu za otevřené město na začátku 19. století.

„Samotný Chebský hrad byl začleněn do městského opevnění v roce 1472,“ poznamenal chebský amatérský historik Karel Brukner.
Po třicetileté válce byl Cheb přestavěn na barokní pevnost, ze které se do dnešních dob zachovaly cihlové hradby. „Příkladem může být bastion na západní části barokního opevnění hradu podél řeky Ohře. V jeho vnitřku jsou dvoupatrové prostory – kasemat, které se táhnou až pod budovy škol v Hradební ulici,“ uvedl Brukner.

Na konci 17. století se Cheb nazýval pohraniční pevností a město bylo sevřeno soustavou dvou barokních příkopů a sedmi velkých bastionů. Další dva bastiony na levém břehu řeky Ohře tvořily předsunuté opevnění. V místech dnešního divadla a evangelického kostela stávaly mohutné sypané šípové raveliny.

Pevnost Cheb, kterou přikázal vybudovat císař Ferdinand III. v roce 1652, byla dokončena v roce 1740.
„Dva roky poté ji ale dobyla spojená bavorsko–francouzská vojska po čtrnáctidenním dělostřeleckém bombardování. V roce 1761 se ji pak bezúspěšně pokusili dobít Prusové,“ dodal Brukner.
Na počátku 19. století pak byla pevnost zrušena a začala horečná likvidace opevnění. Během několika desetiletí zmizela většina z více než padesáti opevňovacích věží i tři z městských bran. Do současnosti se dochovala jediná, Písečná brána, kterou město nedávno nechalo opravit. ⋌(pep)