„Nezastavujeme, máme zpoždění,“ ozývalo se hned ráno z autobusu, který nabíral děti cestou do Prahy. Známou větu hlásila pedagožka Milena Pečárková z chebského muzea, která zorganizovala i cestu. Vyjíždělo se v půl sedmé ráno, přesto měla učitelka obavy, aby skupina více než 40 ratolestí do hlavního města dorazila včas.

Program byl pestrý. V Praze totiž na děti čekala návštěva kláštera svaté Anežky, prohlídka galerie a to nejdůležitější, haptická stezka. Se zavázanýma očima si ratolesti prohlížely hmatem dvanáct plastik a mohly si tak vyzkoušet pocity zrakově postižených. Další zastávkou bylo Staroměstské náměstí s vánočními trhy, kde padlo takřka celé kapesné od rodičů. Když ne, utratily děti zbytek v mořském akváriu na holešovickém výstavišti. Když se totiž nabažily rybiček, neodolaly upomínkovým předmětům s vodní tematikou.

Aby toho nebylo málo, na závěr cesty ještě učitelka naplánovala návštěvu výstavy kostýmů z pohádek. „Taková nabídka už se nebude opakovat, proto ji musíme využít, ale není povinná, je to výstava navíc,“ vysvětlila Pečárková.

Většina malých cestovatelů se šla podávat i na pohádkové kostýmy. „Byly tam šaty Popelky, Droběny, pyšné princezny. Ty se mi moc líbily,“ líčila nadšeně osmiletá Markéta. „Dokonce tam byly i dětské šaty a kdo chtěl, mohl se v nich vyfotit,“ řekla.

Kdo by čekal, že v autobuse na zpáteční cestě zavládne ospalost, mýlil by se. Děti si navzájem sdělovaly své zážitky a únavou padaly jen pedagožky tvořící doprovod. Příští výlet bude v březnu, do té doby si mohou všichni odpočinout.