Studenti z Chebu projevují rok od roku větší zájem o život nevidomých spoluobčanů. Přesvědčil se o tom Emil Miklóš, zástupce organizace TyfloCentrum.
Pravidelně pořádá přednášky na chebských středních školách, nejinak tomu bylo v letošním školním roce.
„Zájem studentů byl velký, o tom svědčí i jejich reakce,“ poznamenal Miklóš.
„Přednáška pana Miklóše se mi velice líbila, byla zajímavá a zároveň poučná,“ vyjádřila se sedmnáctiletá Lenka z Integrované střední školy v Chebu. „Měli jsme možnost se seznámit s pomůckami pro nevidomé. Tito lidé to opravdu nemají vůbec lehké a obdivuji jejich vůli s tímto postižením plně žít,“ obdivovala.
„Přednáška mě v mnohém obohatila, například díky ní již vím, jak vést nevidomého. Že se mne má chytit, jak mu to vyhovuje a navigovat hlasem. Jsou to lidé jako my a chápu, že jim vadí soucit. My jim však nemůžeme pomoci jinak než finančním darem nebo respektem k nim,“ přidala se šestnáctiletá Barbora.
„Mne nejvíce zaujala část o jednání s nevidomými na úřadech. Studuji veřejnou správu a určitě tyto poznatky později využiji,“ připojila svůj postřeh šestnáctiletá Daniela.
Stejně jako studenti ISŠ využijí poznatky v praxi i studenti zdravotnické školy. Tam byli nevidomí o týden dříve. Studentky měly možnost vyzkoušet si chůzi se zakrytýma očima. „Některé z nich byly v šoku, neuměly si totiž život v slepotě představit,“ uvedl Miklóš.
Dotazů bylo podle něj i na této škole víc než jindy. Budoucí zdravotní sestry a pečovatelky chtěly vědět, jak se k nevidomému člověku chovat, když jej přijmou do ošetřování. Mimo jiné se na přednášce dozvěděly, jak takto postiženému člověku vysvětlit rozmístění nábytku v nemocničním pokoji, jak mu popsat procedury a úkony, které má podstoupit, aby se nelekl, jak jej vodit po místnosti a další praktické věci pro své budoucí povolání.
