Po osmi letech znovu udeřilo v okolí Nového Kostela na Chebsku zemětřesení. Středeční otřesy půdy dosáhly hodnoty 2,5 stupně Richterovy stupnice. Několik lidí si jich už dokázalo všimnout.
„Byl to takový zvláštní hukot. Měl jsem pocit, jako by vesnicí projížděl hodně naložený kamion,“ řekl čtyřicetiletý Jan Švára z Nového Kostela.
Nebyl sám, koho první otřesy půdy kolem třetí hodiny ráno vzbudily.
„Ráno se u nás na obecním úřadě zastavil jeden z občanů sousední Kopaniny, jestli nemáme informace o případném zemětřesení,“ potvrdil starosta Nového Kostela Ota Teuber.
„Dopoledne se nám potom ozvali i z Geofyzikálního ústavu Akademie Věd České republiky. Informovali nás o tom, že otřesy dosáhly síly 2,5 stupně Richterovy stupnice,“ dodal Teuber.
Otřesy půdy byly znát i o několik kilometrů dále, v Šindelové na Sokolovsku.
„V noci mě probudilo skřípání trámů v domě a silné hučení,“ řekl pozorovatel počasí pro plzeňský hydrometeorologický ústav v Šindelové na Sokolovsku Rudolf Kovařík. Otřesy ale žádné škody nenapáchaly.
Citlivé přístroje seismologů zachytily první otřesy půdy na Chebsku už na začátku tohoto týdne.
„Od posledního zemětřesení uplynulo osm let. Mezitím jsme však zaznamenali několik malých otřesů, které zaregistrovaly pouze přístroje,“ poznamenal Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu. Podle něj se nedá vyloučit, zda se budou otřesy opakovat. Podle jeho názoru pravděpodobně ano. „Poslední zemětřesení trvalo od 28. srpna do 24. prosince 2000. Nejvyšší možný stupeň Richterovy stupnice, který je možné na Chebsku zaznamenat, je pět stupňů Richterovy škály. To je dáno především délkou zlomů a pevností podloží,“ uvedl Horálek. Lidé se ale nemají čeho obávat, žádné významné škody na majetku nehrozí.
Nejvyšší stupeň, tedy pět stupňů Richterovy stupnice, byl naměřen na Chebsku v roce 1903. Při tom hrozí slabé poškození budov v blízkosti epicentra zemětřesení.
I přes to, že středeční otřesy půdy zaznamenalo jen několik citlivých jedinců, lidé si stále pamatují na konec roku 1985, kdy zemětřesení na Chebsku také udeřilo.
„Pracovala jsem tehdy v páté františkolázeňské mateřské škole,“ zavzpomínala na zemětřesení v roce 1985 šedesátiletá Margita Urbánková z Františkových Lázní.
„Byla to vážně hrůza. S dětmi jsem právě přišla před obědem do herny. Začaly nám poskakovat obrázky a prohýbaly se stěny. Také hračky se samy daly do pohybu. Pak jsme všichni s dětmi vyběhli z objektu školky. Ještě nyní si při vzpomínce na zemětřesení vybavuji řadu nepříjemných zážitků. Tentokráte jsem ale otřesy půdy naštěstí vůbec nezaregistrovala,“ dodala bývalá učitelka.
Také v Novém Kostele si na tento rok dobře pamatují. „Pokud si dobře vzpomínám, tak na objektu kostela praskla zadní stěna. Spadlo také několik komínů. Jeden z nich přímo na naší mateřské školce,“ zapátral v paměti Ota Teuber z Nového Kostela.
Podle pamětníků se i tehdy otřesy půdy hlásily temným duněním, které připomínalo jízdu těžkého kamionu nebo naloženého nákladního vlaku. V roce 1985 dosáhly otřesy síly 4,6 stupně a poškodily řadu domů ve Skalné, Dolním Žandově, Novém Kostele nebo Plesné.Podle dostupných údajů zemětřesení poškodilo zhruba 15 procent domů v těchto obcích. Nejčastěji se jednalo o poškozené komíny či prasklé omítky. Na některých místech se ztratila voda ze studní.
(pep, jd, kuč, bur)
