Mrazivé počasí se stalo téměř osudným zhruba dvouleté fence křížence v lese mezi Výhledy a Nebesy u Aše. Podchlazené zvíře našla místní obyvatelka a s žádostí o pomoc se obrátila na policejní oddělení v Aši. Jaké ovšem bylo její překvapení, když jí muži zákona poradili, aby nechala psa tam, kde ho našla.

Stejnou radu dostala i od městské policie. Ovšem zatímco státní policie se zatoulanými psy nezabývá, městská ano. „Co se týká městské policie, došlo k nedorozumění,“ uvedla Karin Váchová, žena, která se zatoulaného zvířete ujala a sama jej odvezla do útulku v Horní Hraničné. „Mluvila jsem s panem Kosíkem a vysvětlili jsme si to,“ řekla.

„V neděli jsem měl hovor na soukromém mobilním telefonu, ve kterém mi paní řekla, že našla psa,“ poznamenal k tomu Richard Kosík, velitel městské policie v Aši. Domníval se jej mají strážníci sami odchytit. Proto bylo lepší, aby pes zůstal na místě nálezu. „Teprve potom mi paní Váchová řekla, že psa už má ve své péči,“ vysvětlil Kosík. Sháněl proto jednoho ze svých strážníků, aby nalezence odvezl do útulku. Než ale došlo k předání psa příslušníkovi městské policie, odjela Karin Váchová se zvířetem do útulku v Horní Hraničné sama. „Mezitím, co jsem sháněl strážníka, dorazila mi SMS, že manželé jedou do útulku se psem sami,“ doplnil Kosík. „Troufám si říct, že je to v Aši vůbec první případ, kdy někdo odvezl psa sám. Většinou jdou všichni přes nás, a to i kvůli poplatku za přijetí do útulku,“ uvedl.

A rada od Policie České republiky? Službu konající příslušník údajně jen špatně formuloval své doporučení.
„Státní policie se zatoulanými psy nezabývá,“ vysvětlila krajská policejní mluvčí Martina Kohoutová. „Ta jedná v případě, že jde o týraného psa. Nejsme na to ani vybaveni,“ uvedla. Podle ní měl příslušník PČR nálezkyni spíš poradit, aby se obrátila na městskou policii.

„V podání paní Váchové to ovšem celé vyznělo trochu jinak,“ připojila se ošetřovatelka chebského útulku Marie Lokingová. „Přijela sem s nalezenou fenečkou celá uplakaná s tím, že jí státní i městská policie řekla, aby psa nechala v lese,“ uvedla.

„Na fence je vidět, že je zvyklá být v bytě. Zrovna hárá, tak je těžké říct, jestli někomu utekla nebo ji kdosi vyhodil, když ji nakryl nějaký pes. I takové případy se stávají. Majitel fenu vyhodí, dokud to na ní není ještě vidět, bohužel,“ poznamenala.

Další případ zatoulaného psa na sebe ovšem nedal dlouho čekat. Ještě týž den přijala ošetřovatelka další hovor, tentokrát z Hazlova. Protože nemůže objíždět celý okres a sbírat nalezené psy, doporučila volající ženě, aby se obrátila na obecní úřad. Ten je podle zákona povinen se o nalezenou věc postarat. Pes v českém právu věcí opravdu je. Lokingová byla ovšem nemile překvapena, když jí obratem starosta Hazlova Miroslav Všetečka po telefonu vynadal, že vůbec takovou radu poskytla.

„Vůbec mě nepustil ke slovu,“ podivovala se Lokingová. „Už jsme si celou záležitost vysvětlili,“ poznamenal hazlovský starosta Miroslav Všetečka. „Byl jsem v tu chvíli dvě stě kilometrů daleko a byl jsem podrážděný tím, že musím řešit, co s nalezeným psem. Brát psa jako věc je špatné,“ řekl. „Práce paní Lokingové si samozřejmě velmi cením, dělá ji obdivuhodně. Jde jen o to hnát politiky, aby se změnil samotný zákon. Je špatné přehrávat odpovědnost za psa na nějaké zařízení. Tu odpovědnost by měli mít sami občané. Kdyby se například uzákonilo, že musí mít každý pes čip, pak by bylo snadné dohledat majitele, který je za zvíře zodpovědný,“ řekl. „Za ten rok, co jsem ve funkci starosty jsem se s případem nalezeného psa setkal poprvé, dosud jsem nic podobného řešit nemusel,“ dodal.

Pokud by však nálezce zavolal městskou policii v Aši, ta by se snažila udělat maximum, přestože s obcí Hazlov nemá smlouvu o odchytu psů. „Máme ale málo lidí na takovou práci,“ doplnil Kosík.

Toulavý pes ovšem nečekal na vyřešení sporu a znovu utekl do mrazivé přírody.