Ohře je v současnosti zřejmě jedničkou pro vodáky v Česku. „Důvodů je několik – jednak jsou na Moravě a v jižních Čechách povodně a navíc jsou úseky na Vltavě zpoplatněny,“ říká k velkému počtu vodáků na Ohři majitel loketského vodáckého kempu Jaroslav Barták. O víkendu sjel Ohři od Tršnice u Chebu až do Lokte Václav Rieger, který se s námi podělil o zážitky.

„Nádherný je horní tok Ohře od Tršnice po Nebanice. Vody je dost, ale řeka je ještě úzká, vodáků je v tomto úseku méně, Ohře meandruje a je tu k vidění i hodně zvěře,“ říká Rieger, kterého zaujaly spousty kachen s mláďaty, čistá řeka, ryby, ale i kulisa hřebčína v Nebanicích, kde na pastvinách u řeky volně pobíhali koně. Dolní tok už prý nebyl tak zábavný, zato příjezd do Lokte vše vynahrazuje. „Největší ´olej´ (tak říkají vodáci stojaté vodě – pozn. red.) jsem na trase zažil kolem dasnického nádraží. Čekal jsem ho i před Loktem, ale tam to překvapivě docela jelo,“ poznamenal Rieger .

„Příjezd do Lokte je zážitek – projedete pod mostem u sídliště, který se právě rekonstruuje, a pak už se vynoří nádherná kulisa hradu. Všiml jsem si, že se nejenom nám, ale i ostatním vodákům moc líbil park, který předchází loketskému amfiteátru. V Lokti pamatují na vodáky i na jezu, který jako jediný má schodiště pro pohodlné přenášení lodí,“ ocenil Rieger. Ten také zhodnotil služby, které vodákům nabízejí kempy nebo hospůdky při cestě. „V Kynšperku měli výborné jedenáctistupňové polotmavé pivo a v Královském Poříčí zase dobře vařili.“

Loketské tábořiště bylo ráno takřka plné. Vodáci se chystali na romantický úsek plavby kolem Svatošských skal do Karlových Varů a na Radošov. Podle Petra Poláka, vodáckého vedoucího z Domu dětí a mládeže Sova v Chebu, je Ohře daleko klidnější než jiné české řeky. „Pro ty správné vodáky je právě ona ta atraktivní a romantická,“ chválil nadšenec, který řeky sjíždí už 29 let.

Vodácký průvodce Ohří od Tršnice po Radošov

Přehled některých kempů a tábořišť na Ohři na trase Tršnice – Radošov:

Tršnice – tradiční nástupiště vodáků na horním toku Ohře, ovšem bez vybavení a pitné vody.
Nebanice – zhruba dvě stě metrů před mostem za Nebanicemi na pravém břehu – opět louka bez vybavení.
Kynšperk – tábořiště Kateřinka na levém břehu. Suché záchody, pitná voda, krytá umývárna.
Šabina – levý břeh za lávkou, suché záchody
Královské Poříčí – kemp u splavu, umývárna, záchody, pitná voda, bufet
U Barona (K. Poříčí) – veřejné tábořiště, suché záchody, pitná voda.
Loket – kemp a tábořiště na levém břehu za městem – záchody, krytá umývárna – sprchy, bufet s krytou terasou.
Karlovy Vary – ubytovna a tábořiště na levém břehu před Chebským mostem – 7 pokojů (celkem 47 lůžek), záchody, umývárna (sprchy).
Hubertus – tábořiště se záchody (pitná voda ze studánky na druhém břehu)
Dubina – restaurace U Dvořáků (terasa, pitná voda, wc) – možnost stanování.
Radošov – veřejné tábořiště na levém břehu u jezu, suché záchody, bufet.

Co musíte vidět, aneb, kde se zastavit a vyjít na břeh…
Statek Bernard – V Královském Poříčí již několik let funguje nádherně opravený Statek Bernard, kde pořádají časté trhy řemeslníků a je tu vynikající restaurace.
Loket – Královské město nabízí hned několik lákadel. Tím největším je samozřejmě hrad s expozicí útrpného práva. V Černé věži je zase archeologická výstava z vykopávek kostela sv. Mikuláše. Loket nabízí spoustu hospůdek a budete–li mít štěstí i zajímavý program v amfiteátru.
Svatošské skály – přírodní rezervace mezi Loktem a Karlovými Vary. Skalní útvar je podle pověsti zkamenělou svatbou.
Tašovice – pravěké hradiště na skalním ostrohu.– archeologická památka.
Karlovy Vary – světoznámé lázně s horkými prameny, vřídlem a kolonádou. V červenci navíc centrem filmových fanoušků (MFF začíná 3. července).