Jako na bohéma a lamače ženských srdcí vzpomínají pamětníci z Chebska a Karlovarska na populárního českého zpěváka Waldemara Matušku, který zemřel na zápal plic a selhání srdce letos 30. května na Floridě a právě dnes má v Praze pohřeb.

Když se v roce 1964 točil ve Františkových Lázních muzikál Kdyby tisíc klarinetů prosákly na veřejnost zprávy, že údajně močil v noci s Karlem Gottem a Evou Pilarovou z hotelového balkonu na chodník. Později se ukázalo, že to byla fáma, která měla oblíbeného zpěváka poškodit a i na jejím základě tehdejší komunistický režim zakázal Matuškovi na čas vystupovat. „Celý štáb byl určitě ubytovaný v místním hotelu Slovan,“ vzpomíná pamětník Petr Herian z Františkových Lázní. „Obsluhoval je totiž tehdy všechny můj otec. Že by to byli nějací velcí pijani nebo odněkud močili, vůbec neříkal. To on by se určitě zmínil,“ vzpomíná Herian. Pobláznil tam však prý mnoho dam, které se kolem něho stále točily.

Karel Gott k tomu pro Magazín Dnes uvedl, že v roce 1964 se Waldemar Matuška spolu s ním a Evou Pilarovou stali obětí vykonstruovaných fám. Političtí ideologové se pokusili oslabit jejich popularitu. „Waldemar to z nás odnesl nejvíc,“ řekl Gott. Rok nesměl do televize ani do rozhlasu. Celý skandál proti zpěvákům řídil z ÚV KSČ v Praze funkcionář jménem Antonín Dvořák.

Dvořák shromažďoval kompromitující materiály a stížnosti na zpěváky z Karlových Varů, Františkových Lázní, Kynžvartu a dalších míst, kde se muzikál celé léto natáčel. Do pražského ústředí zasílaly udavačské dopisy okresní sekretariáty KSČ. Drobné přestupky, které se při natáčení logicky odehrály, však přerůstaly ve fámy obřích rozměrů. Na Evu Pilarovou přišlo udání, že byla spatřena na koupališti, jak hraje hazardní hry o tuzexové bony, Matuška prý údajně řídil nahý dopravu na křižovatce. Vrcholem byla zvěst, že se celá trojice opila a močila z hotelového balkonu za zpěvu „Tam, kde šumí proud…“ a „A cáká, a cáká…“ Pomluvy se však rozcházely, zda měla být obětí močení rumunská nebo sovětská delegace, názory se rozcházely i na to, zda se incident odehrál v Karlových Varech nebo ve Františkových Lázních.

„Byly to naprosté nesmysly. Waldemar byl lidový svéráz, ale správňák, nikdo proti němu nemohl nic mít. Mohl budit dojem bonvivána, který zajde s kluky na pivo, ale nikdy jsem ho neviděl opilého,“ říká Gott.

Fámu i zkazky o časté Matuškově opilosti vyvracejí i další pamětníci zpěvákova působení na Chebsku nebo v Karlových Varech, kde pracoval ve sklárnách. Vyučil se totiž v Poděbradech sklářem a v roce 1949 nastoupil v Karlových Varech do Moseru. S řemeslem to prý u něho ale nebylo nijak slavné. Podle tehdejšího mistra Julia Dyma Walda celou šichtu probrnkal na kytaru.

„Fyzicky na tom nebyl právě nejlépe, vážil šedesát kilo. Z té doby je znám na Karlovarsku především jako muzikant. Hrál na banjo, kytaru, bicí a na koupališti v Nové Roli ho viděli dokonce hrát na harmoniku. Nejdečtí ho pamatují, jak hrál na tehdy oblíbených čajích,“ říká Karlovarák Luboš Zahradníček.

Další pamětník, dvaasedmdesátiletý Vladimír Kučera z Karlových Varů vzpomíná, jak se zpěvák uměl dobře bavit. „Trochu to byl bohém, ale určitě nepatřil k nějakým velkým vyznavačům alkoholového opojení. Ani fámy, že hrával ožralý před místní známým bufetem, Vindobonou, se nezakládají na pravdě. Spíš občas s partou mladých lidí brnkal na Sokolském vrchu,“ uvádí senior.

(kuč, pga)