Dojezdy sanit stanovil zákon na patnáct minut. Přesto jsou i na Chebsku místa, kam záchranáři při nejlepší vůli nemohou za patnáct minut dojet.
Takovým problematickým místem, kam se může záchranka dostat se zpožděním, zůstává na Chebsku stále oblast okolo Lubů.

Sanitky Zdravotnické záchranné služby (ZZS) z Aše musí absolvovat dlouhou cestu, i když by teoreticky mohly využít zkratku přes hranice s Německem. Jak ale řekl mluvčí ZZS Lukáš Hutta, v cestě mají německé lázeňské město Bad Brambach. „Představitelé města už v minulosti projevili nesouhlas s tím, aby tam sanitky projížděly,“ poznamenal. Rovněž silnice, po které by musely vozy projet, je ve špatném technickém stavu, navíc ještě přehrazená kovovou závorou opatřenou zámkem.

Kromě stanoviště v Aši je na Chebsku další i v Mariánských Lázních a Chebu. To v Mariánských Lázních bylo před dvěma lety přesunuto do nového, modernějšího, objektu.

„Na všech stanovištích jsou dvě posádky, sesterská a lékařská,“ vypočetl Hutta.

„V sesterské jsou dva až tři lidé, v lékařské tři až čtyři. K výjezdům slouží dva ostré vozy a jsou tam pro jistotu i záložní auta.“
Ročně vyjede záchranka na Chebsku přibližně k deseti tisícům případů, v celém Karlovarském kraji činí počet zhruba sedmadvacet tisíc výjezdů.
„Občas se stane, že vyjedeme k planému poplachu, ale ve většině případů se už lidé naučili nám volat v nutných případech, tak abychom nejezdili zbytečně k něčemu, s čím si mohou dojít na pohotovost,“ dodal Hutta.

„Velkým problémem je při poskytování první pomoci také lhostejnost,“ upozornil ředitel oblastního spolku chebského Červeného kříže Stanislav Fletter.
Jen zhruba třetina obyvatel Chebska by byla schopná poskytnout základy první pomoci. Ve většině případů lidé neví, jak se mají zachovat v kritické situaci.