Nerovné rozdělování dotací a ceny mléka. Problémy, které stále trápí zemědělce celé republiky, Chebska nevyjímaje. Pozornost zemědělců se proto upíná k Brnu. Tam se totiž konalo jednání jak představitelů agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky, tak také setkání ministrů zemědělství a rybolovu z Evropské unie.

„Už známe některé výstupy z jednání nevládních organizací,“ sdělil Vladimír Tůma, ředitel Agrokombinátu Dolní Žandov. Vysvětlil, že se kvůli kritické situaci na trhu s mlékem uskuteční 22. června Lucemburku demonstrace, které se čeští zemědělci zúčastní také. A nejedná se o jedinou stávku. Další protestní akcí naplánovali odboráři nejen z České republiky, ale i z několika států Evropské unie. Zemědělci chtějí zablokovat sklady obchodních řetězců. „Tuto akci samozřejmě také podporujeme,“ řekl Tůma. „Stavy krav stále klesají. Jednu stáj jsme už také museli zlikvidovat.“

Deklarace z mezinárodního kongresu nevládních zemědělských organizací nových členských zemí obsahuje například nutnost zavést minimální ceny syrového kravského mléka zemědělských výrobců spojené s flexibilním řízením množství produkovaného mléka. A to tak, aby nabídka byla vyrovnána s poptávkou s cílem dosáhnout náklady pokrývající cenu mléka ve výši 40 eurocentů za kilogram.

Boje s nerovnými podmínkami nových a starých zemí Evropské unie ale nadějně příliš nevypadají. Již bývalý ministr zemědělství Petr Gandalovič agrárníkům řekl, že jsou podmínky dané až do roku 2013. To se ale zemědělcům nelíbí. Prezident české agrární komory účastníkům konference vysvětlil, že je nutné vyrovnat přímé platby v nových členských zemích EU-10 na plnou úroveň danou přístupovými smlouvami nikoliv až v roce 2013, ale již od roku 2010.

DEKLARACE

z mezinárodního kongresu nevládních zemědělských organizací nových členských zemí EU, konaného ve dnech 1.-2. června 2009 v Brně.

Požadujeme rovnoprávnost zemědělců v Evropské unii
a zajištění konkurenceschopnosti producentů mléka


Vlivem „dvoukolejné“ Společné zemědělské politiky EU a setrvávání na historických výhodách starých členských zemí EU se nové členské země vesměs dostávají hluboko pod práh soběstačnosti a produkční schopnosti v řadě komodit. Například Česká republika se již dostala hluboko pod práh soběstačnosti v oborech cukrovarnictví, lnářství, škrobárenství, ovocnářství, zelinářství a v produkci vepřového masa. Nyní jsou ohroženy další sektory, zejména chov skotu a především produkce mléka daleko více než ve starých zemích EU-15.Nové členské země, se již v předvstupním období vyrovnávaly s jinými podmínkami, než jaké byly nastaveny pro evropské zemědělce ve starých členských zemích v původním modelu.Současně přijímaly některé odlišné podmínky financování vyplývající převážně z aplikace kompenzačních mechanizmů snižované podpory cen po roce 1992 a navazujících reforem Společné zemědělské politiky.
Na pomalejším růstu zemědělské produkce v EU než v ostatních částech světa se po rozšíření podílí většinou pokles produkce v nových členských zemích.
Health Check a reforma Společné zemědělské politiky rozdíly mezi starými a novými členskými zeměmi neodstraňuje. Naopak zachováním ekonomického zvýhodnění a opětovným schválením některých výhod pro staré země předurčuje další snížení produkce v nových zemích a další růst ve starých zemích. Podrobné informace o rozdílných podmínkách SZP EU a vývoji jednotlivých komodit jsou v přílohách.
Zemědělské trhy mají stejné problémy, a proto je třeba, aby staré a nové členské státy spolupracovaly a zajistily tak ceny pokrývající náklady pro zemědělské producenty ve všech regionech Evropy.

Žádáme proto o odstranění protekcionismu ze společné zemědělské politiky a přijetí účinných opatření zaměřených:

A) k rovnoprávnosti a zajištění konkurenceschopnosti zemědělců v nových členských zemích Evropské unie:

1. Vyrovnat přímé platby v nových členských zemích EU-10 na plnou úroveň danou přístupovými smlouvami nikoliv až v roce 2013, ale již od roku 2010. V agrárním sektoru tím v první řadě eliminovat výraznější negativní dopady finanční a hospodářské krize na nové země, zejména propad cen a snížení odbytu zemědělské produkce. I za předpokladu, že by se úroveň přímých plateb v nových členských zemích vyrovnala již od r.2010 zůstane výše přímých plateb a dalších podpor a dotací přepočtených na 1 ha zemědělské půdy v nových zemích podstatně nižší. Například v ČR i tak jen na asi poloviční úrovni Německa a Rakouska, a to bez započítání podpor sociálního a zdravotního pojištění v těchto zemích.

2. Po roce 2013 uplatnit jednotný systém sazeb přímých plateb ve všech členských zemích EU a přijmout nové nástroje podpory pojištění a k tlumení rostoucí rizikovosti v zemědělství.

3. V přímých platbách SAPS nebo na farmu zohlednit zatížení zemědělské půdy v zemědělském podniku počtem VDJ na hektar zemědělské půdy a udržením počtu stálých zaměstnanců v podniku,

4. Do národních dotací započítat podporu sociálního a zdravotního pojištění hrazenou státem zemědělcům a národní dotace procenticky omezit výší ve vztahu k přímým platbám.


B) pro mléčný sektor:

1. EU musí okamžitě uvést v činnost všechna dostupná opatření na podporu trhu s mlékem, především opatření na přidávání sušeného mléka do krmiv pro hospodářská zvířata.

2. Vyrovnat podpory producentů mléka v EU-15 a nových zemích.

3. Umožnit, aby v rámci čl. 68 novelizovaného Nařízení Rady č. 1782/2003 mohly nové země od roku 2010 podpořit ohrožené intenzivní chovy dojnic a navýšit možnost podpory z 3,5% na úroveň do 5%.

4. Do doby plné stabilizace sektoru mléka dočasně snížit mléčné produkční kvóty.

5. Zavést minimální ceny syrového kravského mléka zemědělských výrobců spojené s flexibilním řízením množství produkovaného mléka , tak aby nabídka byla vyrovnána s poptávkou s cílem dosáhnout náklady pokrývající cenu mléka ve výši 40 euro centů za kilogram.

6. V rámci sledování vývoje cen a marží potravin v členských zemích EU přijmout účinné nařízení k zamezení zneužívání tržní síly v potravinové vertikále.


Brno, 2. června 2009

V zastoupení účastníků konference z Bulharska, České republiky, Francie, Litvy, Maďarska, Německa, Nizozemí, Polska, Rakouska, Slovenska, Slovinska, Švýcarska a Ukrajiny podepsán

……………………………………………….

Ing. Jan. Veleba, prezident
Agrární komora České republiky


Příloha č. 1

Přehled o vývoji produkce vybraných komodit ve skupině zemí EU-15, EU-10, EU-25 a z pohledu srovnání se světem
(údaje EUROSTAT, FAO, DG AGRI EK).
Srovnání je provedeno na základě basického indexu, kdy výchozím je rok 1993.

1. Produkce brambor

2. Produkce cukrové řepy


3. Produkce mléka

4. Produkce hovězího masa

5. Produkce vepřového masa


Příloha č. 2

Porovnání podpor a dotací českých zemědělců se zemědělci z EU-15
Dle pravidel SZP EU jsou ze 3 oblastí: přímé platby + platby v rámci Programu rozvoje venkova (rozpočet EU + národní dofinancování) + národní dotace:
(údaje ÚZEI a EUROSTAT)

Přímé platby v r. 2013:

Suma dotací v mil.EUR Platba v EUR/ha
Nizozemí 904,3 471
Belgie 613,3 442
Dánsko 1 043,4 403
SRN 5 826,5 342
Irsko 1 340,9 317
Itálie 4 370,0 297
Francie 8 518,8 288
Lucembursko 37,1 288
Řecko 2 216,5 265
Finsko 570,6 252
Švédsko 770,9 240
V.Británie 3 987,8 235
Rakousko 751,6 230
Španělsko 5 139,3 177
Portugalsko 606,0 165
EU-15 36 697,0 265
ČR 909,2 255
Slovensko 388,2 200
Polsko 3 033,5 191

ČR obdrží přímé platby na 1ha z.p. v r.2013 v porovnání s průměrem EU-15 na 80,8%,
V r. 2009 SAPS včetně 30% top-up pouze na 72,8%.

Platby v rámci EAFRD (rozpočet EU/národní dofinancování) v rámci finanční perspektivy 2007-2013 v EUR/ha.

ČR 113/32
SRN 68/43
Rakousko 172/172
Slovensko 145/44
Polsko 118/36

Průměrná výše národních dotací v r. 2006 v EUR/ha (bez dofinancování PRV)

ČR 46
SRN 238
Rakousko 228
Slovensko 12
Polsko 67
Přibližná celková úroveň podpor a dotací v EUR/ha, kterou lze očekávat v r.2013, zústanou-li národní dotace na úrovni r.2006.

Slovensko 200+145+44+12 = 401
Polsko 191+118+36+67 = 412
ČR 255+113+32+46 = 446
SRN 342+68+43+238 = 691
Rakousko 230+172+172+228 = 802
ČR bude vůči Německu na cca 58,6%
ČR bude vůči Rakousku na cca 50,5%