„Po tom, co jsme měli čtyři měsíce zavřeno, to není žádná sranda. Bylo to velmi dlouhé a nebralo to konce,“ říká Iveta Vejnarová, majitelka Top Salonu. „Už jsem si myslela, že se znovuotevření nikdy nedočkám.“ Podniky v oblasti služeb se teď musí vypořádat s řadou vládních nařízení, jako jsou například dvoumetrové odstupy. „Byly jsme zvyklé mít každé křeslo obsazené, ale teď to nejde. Využili jsme další prostor, který máme k dispozici, a tak můžeme krásně dodržet dané rozestupy. Přicházející chodbu jsem vylepšila a rozšířila o další příjemné a pohodlné zázemí se vším všudy. Poradili jsme si jak jen to bylo možné a přizpůsobili vše k dané době “ podotýká s úsměvem.

Respirátory a hygienické prostředky se staly přímo standardem. „Ví se o mně, že jsem velký hygienik,“ uvádí se smíchem. „Jsme vyhlášené tím, že čistotu dodržujeme.“

Problémy nemají ani s tím, že se zákazníci musejí podle vládních nařízení prokázat negativním testem na covid, ukončeným očkováním nebo dokladem o prodělání nemoci. „Zvládají to výborně. Přichází s papírem v ruce, jsou zkrátka neuvěřitelně připravení,“ popisuje praxi Iveta Vejnarová.

Kvůli opatřením jim ale přibyla další práce. „Jsme teď tak trošku kancelářský. Zapisujeme vše, co se po nás chce - iniciály, kontakty klientů a informace o testech, očkování, nebo o prodělaném onemocnění Covid 19. Tohle mi ale nevadí. Svou práci zbožňujeme, jsme rády, že zase můžeme být zpět se svými zákaznicemi a zákazníky, kteří už jsou jako rodina,“ říká.

V době pandemie bylo kadeřnictví zavřené téměř přes sedm měsíců. V prvních okamžicích, respektive v první vlně koronaviru to byl i pro Ivetu Vejnarovou šok. „Dozvěděla jsem se to v šest ráno. Volaly mi to kadeřnice z Plzně. Myslela jsem, že se jim něco stalo. Nevěděla jsem o co jde a ony tvrdily, že nás všechny zavřeli. Vůbec jsem nedokázala pochopit, jak je to možné. Byla sobota ráno, my měli objednaných spoustu plesových účesů. Potom mi došlo, že v onen den již neotevřu.“ vzpomíná na první uzavření svého podniku.

„Pocitově mi z toho bylo zle. Nesly jsme to všechny špatně. Samozřejmě všechny moje děvčata, včetně mne jsme z toho byly nešťastné a byly jsme v neustálém spojení. Stále jsme si volaly a vše rozebíraly. Z celé Evropy jsme jako kadeřnictví byli zavření nejdéle. Jsem přesvědčená, podle mého názoru, že to bylo moc. Je důležité dbát na veškerá opatření, co se pandemie týče, ale bylo toho opravdu příliš. Nejvíc jsem sledovala Rakousko a Německo, a takto dlouho zavření nebyli,“ stěžuje si.

Iveta Vejnarová využila naprosté uzavření podniku k dalším úpravám a rekonstrukcím. "Už od ledna jsem budovala, vylepšovala a rekonstruovala prostory kadeřnictví. Probíhaly zde veškeré řemeslnické práce, včetně nového mycího koutu a jiných úprav,“ vzpomíná. Jak sama tvrdí, budoucnosti se nebojí, protože i díky koronaviru si uvědomila, že její profese je velmi žádaná. „Je to naše životní náplň. Kadeřničina je poslání a my tu práci milujeme,“ dodává.

Kateřina Butaki