„Cenu uděluje Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Asociací krajů ČR za nejlepší projekty a realizace obnovy významných památek,“ uvedl Tomáš Ivanič, mluvčí chebské radnice.

Vítěz celostátního kola bude vyhlášen 22. března.

Půdy v historickém centru skrývají hned několik českých „nej“. Do října loňského roku bylo zdokumentováno celkem 57 různých konstrukcí a část z nich byla ve spolupráci s loketským Národním památkovým ústavem podrobena dendrochronologické dataci.

„Průzkum přinesl mimořádně překvapující výsledky. V rámci celé České republiky byl objeven nejstarší hambalkový krov s podélným vázáním použitý na městském domě a také nejstarší ležatá stolice s pětibokou prahovou vaznicí,“ vysvětlila na podzim Monika Šimečková z památkové péče chebského městského úřadu. Pětina krovů je středověká a nejstarší z nich pochází již z období sklonku vlády Karla IV.

„Ojedinělé měřítko a řemeslnou a estetickou kvalitu v městském prostředí mají i krovy renesanční a barokní, kterých byly v rámci vybraného vzorku zjištěny celé dvě pětiny,“ sdělila Monika Šimečková. Jak podotkla, zbývající dvě pětiny krovů jsou novověké po roce 1800. „Mezi pozdně středověkou vrstvu dokumentovaných krovů lze velmi překvapivě zařadit rovněž krovy na domech celé východní strany chebského Špalíčku, dosud obecně považované za novodobé z 2. poloviny 20. století,“ popsala s tím, že zpracovaný průzkum opět povýšil již tak mimořádný historický význam města Chebu v kontextu celé České republiky.

V žádném jiném českém městě není podle odborníků dochován tak pestrý a přitom ucelený soubor historických krovů, chebské krovy jsou svým významem plně souměřitelné pouze s nemnoha historickými městy západní Evropy.