Záchrana tonoucího na moři, i takovou věc umí plavčík chebského bazénu. Věroslav Souček se zúčastnil výcviku záchranářských psů, potápěčů a plavčíků v italské Sistianě.

„Na tomto výcviku nás bylo asi padesát,“ informoval po návratu Souček, kterého v Čechách přivítalo chladné počasí. „Zúčastnili se záchranáři ze Slovinska nebo Chorvatska. Čechy jsem zastupoval já a kolega z Ostravy.“ Záchranáři a potápěči se v moři, jehož teplota vody dosahovala šestnácti stupňů, věnovali záchraně tonoucího na moři a vyhledávání utonulých. „Je pravda, že u nás v chebském bazénu k dramatickým situacím příliš nedochází, což je dobře. Ovšem pro plavčíka a potápěče jsou takováto cvičení velkým přínosem,“ uvedl Souček, který se výcviku zúčastnil už potřetí.

„Například tažení tonoucího je věc, kterou musí každý plavčík umět,“ přiblížil své povolání. Na moři je to podle jeho slov o mnoho složitější než v bazénu. „Tím pádem jsme připraveni na horší podmínky, než nás čekají při záchraně plavců v bazénu,“ uvedl s tím, že zvyšování kvalifikace a prohlubování zkušenosti je pro každého plavčíka velmi důležité. Věroslav Souček se věnuje také potápění. „Také v tomto směru mi výcvik hodně dal. Cvičili jsme pátrání po utonulém pod vodou,“ dodal. Kromě potápěčů a plavčíků se do Sistiany vydali také záchranářští psi, kteří jsou určeni a cvičeni k záchraně topících se plavců.

„Do chebského bazénu chodím poměrně často se svými dětmi,“ řekla Magdaléna Housková z Chebu. „Ani jsem netušila, že na nás dohlíží tak kvalifikovaní plavčíci. Je dobré vědět, že jsou to lidé na svém místě. Někteří lidé si myslí, že plavčíka může dělat vlastně každý, kdo umí plavat.“