Větrání na záchodech či v učebnách, výška židlí a lavic, to vše působí českým školám potíže.
Například z devíti škol v Praze, které redaktoři Deníku oslovili, nemá požadované podtlakové odvětrávání na záchodech žádná z nich.
„Ventilaci nemáme, jednoduše nejsou peníze,“ vysvětluje Milena Repaská, ředitelka pražské Základní školy Švehlova. Hygienici navíc sami přiznávají, že některé požadavky stanovené ve vyhlášce jim připadají příliš přísné.
„Zrovna podtlakové odvětrávání záchodů mi přijde jako nadbytečné. Většina škol ho nemá a zdraví dětí tím nijak ohroženo není,“ myslí si Helena Štolbová z odboru hygieny dětí a dorostu z Krajské hygienické stanice v Praze. Dodává, že hygienici se při kontrolách zpravidla zaměřují jen na nejzákladnější normy, jako je počet hygienických zařízení na počet žáků, prostor připadající na žáka, míru denního i umělého osvětlení a teplou vodu na záchodech.
„Některé normy se kontrolují poměrně těžko. Týká se to například požadované velikosti lavic a židliček, protože žáci se ve třídě střídají a lavici tak využívá více dětí,“ vysvětluje Štolbová. Podle ní si ředitelé škol také těžko sami ověří například to, zda je ve třídě dostatek denního světla. „Za splnění těchto norem ale odpovídá stavebník,“ upřesňuje Štolbová. Skutečné sankce navíc školám od hygieniků hrozí spíše jen teoreticky.
„V souvislosti s porušením této vyhlášky jsme zatím žádné škole pokutu neudělili,“ přiznává Štolbová. Přestože vyhláška na první pohled vypadá poměrně přísně, je ve skutečnosti značně pružná. Hygienici totiž mohou udělit výjimku, pokud usoudí, že neohrožuje „veřejnou ochranu zdraví“. Tato možnost je v praxi využívána velmi často, ať už proto, že některé starší školy normy objektivně splnit nemůžou, nebo proto, že některé normy nepovažují za důležité ani kontroloři.
Hygienické normy pro školy se ale možná brzy změní.
„V současnosti sbíráme podněty od odborníků včetně hygieniků. Zatím ale není jasné, kdy bude novela hotová,“ říká Tomáš Cikrt, tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví.
Martin Dohnal
