Sotva se chovatelé a veterináři nejen na Chebsku vyrovnali s hrozbou nákazy katarální horečkou, objevil se další strašák schmallenbergský virus. Onemocnění, vyskytující se už na mnoha místech Evropy, způsobuje potraty u nakažených ovcí a koz či narození mláďat s těžkými vrozenými vadami.

Zatímco na katarální horečku ovcí, neboli bluedtong, existuje vakcína, kterou čtyři roky chovatelé očkovali dobytek, a v České republice není s touto nákazou už žádný problém, vakcinace proti schmallenbergskému viru není v současné době dostupná.

„Virus se objevil už v Nizozemí, Německu a Belgii,“ potvrdil tiskový mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. „Zdá se, že ho přenáší bodavý hmyz,“ řekl Duben. Právě bodavý hmyz, výhradně tiplíci, je příčinou také katarální horečky ovcí.

Nový virus, který dostal jméno podle německého hospodářství, kde se poprvé objevil, je smrtící výhradně pro čerstvě narozená mláďata. U dospělých zvířat se projevuje zvýšenou teplotou a odmítáním potravy a tyto příznaky odezní během tří až pěti dní. Nakažené březí samice ale rodí mláďata mrtvá nebo znetvořená. Čerstvě narozená jehňata tak přichází na svět se ztuhlými klouby a deformovanou páteří, u některých se vyskytuje vodnatost mozku nebo zkrácení šlach na krku, což vede k tomu, že zvířata mají hlavy otočené dozadu. Tam, kde výskyt viru zaregistrovali, hlásí chovatelé těžké deformace až u čtyřiceti procent nově narozených mláďat. Na člověka se virus s velkou pravděpodobností nepřenáší.

„Samozřejmě že mám strach,“ řekl chovatel ovcí z Mariánskolázeňska. „Sotva jsme se zdárně vypořádali s katarální horečkou, objeví se další virus. Navíc takový, proti kterému není vakcína. Asi jako všichni chovatelé doufám, že nám se schmallenberg vyhne,“ řekl chovatel.

„Jelikož je schmallenbergský virus nová virová nákaza, nelze zatím přesně vymezit rizika spojená s výskytem. Je ale zřejmé, že případná existence viru v České republice by znamenala ekonomické ztráty,“ uvedl Duben.

„Ve spolupráci s německým Löflerovým institutem jsme zajistili v současnosti jedinou diagnostickou metodu pro průkaz viru a Státní veterinární ústav v Praze je schopen provádět diagnostiku této nákazy.“

Monitoringu musí samozřejmě pomoci sami chovatelé. „Ve spolupráci se soukromými veterináři by měli sledovat příznaky, a pokud se vir v jejich chovu projeví, neprodleně informovat veterinární správu.“ Právě nadcházející období ukáže, zda se virus dostal i do Čech. V březnu a dubnu totiž ve velkém přichází doba bahnění.

„V této chvíli se jedná zatím o monitoring, který má za cíl zjistit, zda se na našem území virus vůbec vyskytuje. Státní veterinární správa situaci pečlivě sleduje. Kdyby bylo nutné, jsme samozřejmě připraveni přijmout odpovídající veterinární opatření v rámci naší republiky,“ dodal Duben.