„Po šestadvaceti letech se uskutečnilo restaurování kynžvartské kopie plastiky Diany,“ informoval kastelán kynžvartského zámku Ondřej Cink. Restaurování se soše dostalo v ateliéru Jindřicha Kovaříka. „Kvůli negativním vlivům klimatu a povětrnostních podmínek musela být provedena antikorozní opatření. Nyní už v plné kráse zdobí místo v těsné blízkosti západního průčelí zámku,“ uvedl.
Diana byla v římské mytologii bohyní lovu, ale i ochránkyní žen, bohyní porodu a také ochránkyní otroků. Originál sochy je připisován velkému mistru Leocharesovi ze 4. století před naším letopočtem, který byl slavným aténským sochařem. Jeho dílo je ale známé pouze ze starověkých literárních a epigrafických zdrojů. „Tato hypotéza je založena na nápadných podobnostech Diany z Versailles a slavného Apolla Belvedera ve Vatikánu,“ sdělil Štefan Brštiak z kynžvartského zámku.
V moderní Evropě byla socha mnohokrát kopírována, odlévána a napodobována rytinami, keramikou a malými bronzy. V českých zemích se litinová kopie plastiky Diany z Versailles nachází v zahradách kynžvartského zámku. Přestavbu tohoto zámku patřící Metternichům navrhoval známý vídeňský architekt Pietro Nobile. „Metternichové vlastnili i nedaleké plaské železárny, tudíž socha mohla být odlita i tam,“ řekl Brštiak. Podle jeho slov je ale několik indicií, které hovoří o tom, že sochu odlili spíše v železárnách v Blansku. „Není známo, že by se v Plasích odlévaly tyto monumentální antické sochy a po roce 1875 byl provoz železáren zcela zastaven, zatímco se v těchto letech Diana z Versailles stále nacházela v nabídkových katalozích salmovských železáren v Blansku. Také jméno architekta Pietra Nobileho by mohlo značit spolupráci s Blanskem,“ vysvětlil.
