Na hraně jsou i Karlovy Vary. Zmíněné území nedokáží pokrýt ani kolegové ze zahraničních záchranných služeb. Plzeňští záchranáři létají proto, že Karlovarský kraj leteckou záchrannou službu nemá a roky o ni marně usiluje. V porovnání s jinými kraji zde také vůbec není zajištěn případný letecký transport u interních pacientů či pacientů po resuscitaci. Spolu se záchranáři volá po LZS i vedení kraje. Předchozí vláda ho nevyslyšela a tak to zkoušejí znovu.

Souhrnně se jedná o území, kde trvale žije asi 200 tisíc obyvatel a kudy ročně projde asi milion lázeňských hostů a turistů. Rozhodně tedy nejde o nějaký neobydlený pás lesů. Záchranáři zmiňují i velké zaměstnavatele s rizikovými prostory jako jsou Sokolovská uhelná, chemické závody přímo v Sokolově či průmyslovou zónu Cheb.

Trus i mrtvé myši čekaly na inspektory ve skladu potravin.
Ve skladu prodejny potravin na Karlovarsku našli inspektoři mrtvé myši

"Oblast Karlovarského kraje, která leží mimo dolet LZS, je z výše zmíněných nepokrytých oblastí zdaleka největší a nejlidnatější. V kraji je značně omezený rozsah takzvané centrové zdravotní péče. Tedy specializovaná pracoviště jako traumacentrum, popáleninové centrum, pediatrická a neonatologická péče vyššího typu. Řadu pacientů je tedy nyní nutné transportovat na vyšší pracoviště buď do Plzně nebo Prahy, kam je to z krajského města zhruba 130 a z Chebu až 175 kilometrů," říkají záchranáři.

V porovnání s jinými kraji zde vůbec není zajištěn případný letecký transport u interních pacientů, pacientů po resuscitaci, a podobně.

"Dle propočtů vycházejících z naší statistiky a ze srovnání s jinými kraji lze konstatovat, že pokud by byli pacienti v Karlovarském kraji ošetřováni a dopravováni LZS v celém rozsahu indikací jako v jiných krajích, využití LZS by zde bylo naprosto srovnatelné a obdobně četné jako v jakékoliv jiné oblasti ČR," obhajují záchranáři rozhodnutí mít zde LZS.

Řidiči spadl na silnici barel s naftou, způsobil ekologickou havárii.
Za nádrž s naftou spadlou z přívěsu zaplatí přes milion, navíc mu hrozí vězení

Další výhodu ve zřízení letecké záchranné služby vidí také v pobídce pro zaměstnance. Doufají, že LZS bude lákadlem pro získání nových lékařů, kterých je v kraji nedostatek. Minimálně však půjde o minimalizaci času dojezdu lékaře k pacientovi s vážným zraněním a jeho následný rychlý transport do odpovídajícího zdravotnického zařízení.

Současné rozmístění základen LZS je dáno pouze historicky. Heliporty byly postaveny v návaznosti na tehdejší traumacentra. Zřízení letecké záchranky není věc rozhodnutí kraje. Každých sedm let probíhá výběrové řízení v rámci Ministerstva zdravotnictví, které hodnotí rozložení umístění jednotlivých LZS po ČR. "V minulém období jsme se do tohoto výběrového řízení přihlásili s argumentací, proč zřídit LZS v Karlovarském kraji, nicméně rozmístění zůstalo i nadále stejné a argumenty nebyly reflektovány. V dalším období se opět pokusíme o změnu ve smyslu zřízení výjezdové skupiny letecké záchranné služby," říká Petra Bakurová z krajské záchranné služby.

Občas zaznívá argument, že je zde relativně nižší počet zásahů LZS v porovnání s jinými kraji. Tento nepoměr je ale daný tím, že LZS z Plzně zajišťuje letecký transport pouze u těžce raněných, převážně z dopravních nehod, nebo po pádech z výšek, a dále některé plánované překlady z nemocnic v kraji do vyšších center v Plzni a Praze. LZS zde prakticky nezasahuje u netraumatologických primárních případů nejvyšší naléhavosti. Jsou-li indikace jiné, například kardiopulmonální resuscitace, akutní koronární příhody, či cévní mozková příhoda.

Jan Smigmator (2021)
Zpěvák Jan Smigmator: V New Yorku musím podat životní výkon

"Rádi bychom měli pro občany Karlovarského kraje nastaveny srovnatelné podmínky zdravotní péče, jako je to v sousedních regionech," dodala Bakurová.

O záchranku usiluje i kraj. „Kraj chce opět otevřít diskusi o vzniku základny letecké záchranné služby na území regionu, po které voláme už dlouho, ale předchozí vláda apel kraje nevyslyšela," říká hejtman karlovarského kraje Petr Kulhánek. Argumenty jsou podle něj jasné. Část kraje mimo dvacetiminutový dolet nejbližší letecké záchranky je osídlena více než 200 tisíci obyvateli, zároveň se jedná o lázeňskou a turisticky i sportovně velmi frekventovanou lokalitu. V území jsou hojně navštěvované skiareály, jejichž dostupnost pozemní cestou přímo závisí na počasí. Navíc lze podle hejtmana v souvislosti se zápisem hornické krajiny Krušnohoří a lázeňských měst Karlovy Vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně na seznam UNESCO předpokládat významné navýšení počtu návštěvníků a turistů.

"Aktuálně jsem požádal dopisem o podporu Asociaci zdravotnických záchranných služeb ČR a Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP. Po získání jejich stanovisek bude dalším krokem obnovení komunikace s ministerstvem zdravotnictví na toto téma," dodal hejtman.