Na dvojjazyčné vyučování se škola připravovala déle než rok, proto se Chebský deník zeptal ředitelky školy Štěpánky Dostálové, jak se celá situace vyvíjí a jak němčináři společně s jejich učiteli tento velký krok zvládají.

Jak vznikla myšlenka německé výuky?

Prvotní myšlenka přišla z Úřadu vlády pro národnostní menšiny. Hlavním cílem bylo podpořit rozvoj německého jazyka v příhraničí. Prvotní jednání probíhalo s panem starostou a následně jsem byla oslovena, zda by naše škola byla ochotna a schopna tento projekt a styl výuku uskutečnit. Byla to pro nás veliká výzva. S kolegy jsme se domluvili, že do toho půjdeme, i přesto, že nám to přinese spoustu práce navíc, neboť to pro nás byla úplně nová věc.

Jak moc se škola novému režimu musela přizpůsobit?

Nejdříve jsme museli vytvořit pro tuto bilingvní třídu nový školní vzdělávací program a promyslet, jaké předměty a v jakém rozsahu je budeme vyučovat dvojjazyčně. Nově se také v této třídě začalo vyučovat tandemově.

Zvládají výuku žáci i pedagogové?

Tento způsob vyučování klade veliké nároky na komunikaci a úzkou spolupráci mezi učiteli, které v této třídě vyučují. Společně plánují učivo, projektové dny a aktivity, které vedou k jazykovému rozvoji žáků. Myslím, že to paní kolegyně zvládají velmi dobře. Pro žáky je výuka určitě náročnější. Vzhledem k tomu, že jsou ve třídě žáci s různou úrovní znalosti německého jazyka, je třeba výuku diferenciovat.

Na jaké podněty přicházíte za běhu?

Vzhledem k tomu, že je to pilotní ročník, podnětů je hodně. Možnost dělení žáků do menších skupin, jaké vhodnější učebnice a pomůcky využít, ale především jak zvýšit kontakt s německy hovořícími vrstevníky? To se nám moc k vůli covidové situaci nedařilo. Podařilo se nám navázat nové partnerství se školou v Tröstau. Díky sponzorům, kteří věnovali škole set na smíšenou výuku, se žáci mohli alespoň online propojovat s žáky z Německa.

Je tento projekt přínosný?

Určitě. Znalost cizích jazyků je pro dnešní dobu velmi důležitá. Usnadňuje nejen cestování, ale především se znalostí cizího jazyka se nabízí širší uplatnění na trhu práce jak u nás, tak v zahraničí. Ne nadarmo se říká „Kolik jazyků umíš, kolikrát jsi člověkem“.

Posouvají se žáci? Osvědčuje se tato metoda?

Ano, je hezké sledovat, jak se děti posouvají. Jak se německý jazyk stává běžnou součástí jejich vzdělávání. Když vejdu do třídy, žáci mě automaticky pozdraví německy.

Jak hodnotíte dosavadní výsledky?

Myslím si, že se projekt daří, ale stále je co zlepšovat. Velmi dobře spolupracujeme se soukromou školou Thomase Manna. Kolegyně z Prahy nám poskytují metodickou podporu. Společně s Goethe institutem připravujeme pro žáky projektový den s rodilou mluvčí.

Co byste do příštího roku vylepšila?

Rádi bychom zintenzivnili spolupráci s partnerskou školou v Tröstau a uskutečnili osobní setkání žáků z obou škol. Hlavním úkolem je dostat do školy rodilého mluvčího, to se nám zatím nedaří. Měli jsme příslib Úřadu vlády pro národnostní menšiny, že nám ho zajistí, ale stále čekáme. Budeme věřit, že společnými silami se nám to podaří. Od září bychom rádi otevřeli další třídu. Věřím, že nám ji podaří naplnit a my budeme moci přivítat nové prvňáčky. Zveme všechny zájemce o vzdělávání v německém jazyce na zápis, který se uskuteční od 19. dubna, který potrvá do 22. dubna 2022. Bližší informace naleznou zájemci na našich webových stránkách.