Ženy tu byly už napohled ve zřetelné menšině. A všechno se to točilo kolem aut, přesněji kolem jejich velice přesných modelů a kolem Českého poháru závodu Mini Z, což je označení pro modely rádiem řízených aut v měřítku 1 : 27.

Zdravíme se s panem Karlem Mračkem z chebského RC klubu automodelářů, který mi poskytne zasvěcený pohled na veškeré dění, jehož jsem svědkem. Cheb je tradičně jedním z míst, kde se jede vždy jedno z celkem sedmi kol, kterými se tento pohárový seriál vyznačuje. Jde o celkem sedm klubů zabývajících se RC modely této velikosti a jsou to: 1.Mini-Z Racer ČR Praha, který je zároveň hlavním organizátorem celé soutěže, RC AVZO Neratovice, RC klub Teplice, TRCA Třebechovice pod Orebem, RC Mini-Z Klatovy, RCRacers z.s. Horní Slavkov a RC auta Cheb. Každý z těchto klubů uspořádá v dané sezóně jeden závod, tento chebský je třetím v pořadí. Po skončení všech kol získává ten, kdo nasbíral nejvíce bodů, Český pohár mistra Mini-Z v každé ze čtyř vypsaných kategorií.

Do Chebu se sjelo celkem 60 závodníků ze všech výše vyjmenovaných klubů. Pan Mraček nechce zatěžovat výčtem technických dat, kterými se od sebe liší jednotlivé kategorie, a tak si jen poznamenávám, že se v několika kategoriích jedou celkem tři rozjížďky a tři finálové jízdy, kdy se závodníkům sčítá počet ujetých kol a dosažený čas jeho modelem na předem neznámé dráze. To, co rozhoduje, je především zručnost, s jakou závodník svůj model dráhou vede, jak jej ovládá a jakou rychlost bez „karambolu“ na trati model vyvine.


Hostem soutěžního klání se na krátkou dobu stal i chebský místostarosta Zdeněk Hrkal, který vyslechl stesky chebského RC klubu modelářů, že nemají žádné vlastní zázemí, což jim například brání i v tom, aby mohli svoji členskou základnu rozšiřovat a hlavně nabídnout tuto zájmovou aktivitu mladým.

Snad nezůstane jen u příslibů a město dokáže záhy najít a nabídnout vhodné prostory, kde by za přijatelných podmínek našli modeláři a jejich dorost místo pro větší rozvoj tohoto krásného koníčka, který mimo jiné vede k prohlubování technických znalostí a dovedností u dětí a získává v nich do budoucna zájemce o stále trochu opomíjené technické obory.

Poděkování si zaslouží Pecka-model Praha, bez jehož generální účasti by nebyl seriál myslitelný, Dům dětí a mládeže Sova, kde pan ředitel M. Šverdík nabídl prostory a zajistil takové podmínky, aby se závody mohly uskutečnit a členové klubu si současně mohli neformálně vzájemně předat své zkušenosti. Někteří účastníci ze vzdálenějších míst využili prostory i ke skromnějšímu přespání. Velké díky si zaslouží také občanské sdružení Rokršti Cheb, které pro všechny zúčastněné zajistilo ještě nadstandardní servis, aby se nejen účastníci, ale i hosté a diváci cítili v Chebu lépe než doma.
(rm)