Kdo zná Viléma Babiče, může ji nejen vidět, ale dokonce si ji i posadit na ruku a pohladit. A zážitek je to ohromný jak pro seniory za nimiž chodí, tak pro děti v mateřských i základních školách.

"Pokud je ta možnost, jedeme přímo za lidmi. Dříve jsme navštěvovali domy seniorů, dokud to ještě šlo. Jezdím i do škol a mateřinek. Vyprávím nejen o sově, ale i záchranné stanici zvířat Drosera v Bublavě. Lidé reagují naprosto úžasně. Je úplně jedno jestli je to dítě, dospělý nebo senior. Všichni jsou nadšení. Teď jsme například byli u doma u jedné seniorky, která miluje sovy. Rodina nás oslovila, já vzal sovu pálenou a vyrazili jsme. Paní si ji posadila na ruku a mohla si ji i pohladit. Se Sovíkem, jak se soví mládenec jmenuje, jezdí i do škol. Byli jsme i za slečnou po obrně, všichni byli úžasní. "Dětem a nejen jim, můžete teorii například o sovách omílat stokrát. Pak ale přijdu jednou se živou sovou pálenou, kterou jim i půjčím na ruku, a rázem reagují úžasně a chtějí všechno vědět. A snad si to budou i pamatovat," říká chovatel, který si sovy doslova zamiloval. Když se ho zeptáte co se mu na nich tak líbí, odpoví otázkou: "A co se vám na nich nelíbí."

Vypuštění bukače do volné přírody.
FOTO: Kriticky ohrožený bukač velký opustil záchrannou stanici v Bublavě

A má pravdu. Sova pálená je díky svému srdcovitému závoji nezaměnitelná a charakteristická. Právem je považovaná za naší nejkrásnější sovu. A narazit na ni v přírodě je kumšt. Musíte hledat a ani tak není jistota, že nočního ptáka najdete. Na Karlovarsku ve volné přírodě sovy pálené nežijí.

Vilém Babič si pro mládě jel k chovateli a dvouletou sovu si vypiplal od malička. Proto je nyní tak krotká a nebojí se lidí. "V zajetí se dožívá až 17 let. V přírodě během prvního roku až 70 procent mláďat zahyne. Proto sova rodí dvakrát do roka. Ta moje je kluk, který dostal pracovní jméno Sovík s tím, že poté mu vymyslíme jiné. Ale Sovík už mu zůstal," směje se Babič. Stejně tak, jako chodí lidé venčit své psy, chodí na procházky se sovou i chovatel.

Krajský radní Robert Pisár při návštěvě bývalého internátu v Kraslicích
Co bude s opuštěným internátem? Na tahu jsou Kraslice

"Reagují na nás děti, ale i dospělí. Ti kolikrát své děti nabádají, ať se jdou na sovu podívat, přitom na nich vidím, že by si sovu prohlédli mnohem raději než děti. Ale reagují úžasně," směje se Babič. Někteří lidé si sovy a ostatní živočichy ze záchranné satnice adoptují tím, že přispívají na jejich chov.

A prozradil, že úplně stejným způsobem si chce nejbližších dnů pořídit i sýčka. A těší se na to, až se zase vše vrátí do normálu a bude moci zase rozdávat radost seniorům v domovech důchodců či dětem ve školách a mateřinkách.